Na klimatickém summitu OSN v Glasgow lze pozorovat opakující se narativ útočící na ropu, zemní plyn a uhlí. Řešení globálního oteplování pak stojí a padá s nahrazením těchto fosilních paliv větrnými mlýny a solárními panely. A mnohdy také s eliminací plastů. Málokdo se však zamýšlí nad tím, že způsob života ve 21. století se bez nich neobejde. Tyto souvislosti zmiňuje komentář Davida Blackmona pro americký Forbes.
Třídím, třídíš, třídíme… V Česku tohle platí téměř doslova. Systém sběrných míst tříděného odpadu je přístupný pro 99 % obyvatel zhruba 130 kroků od domova a aktivně třídí téměř tři čtvrtiny lidí. Co se ale stane s obsahem tzv. barevných kontejnerů pak? Ačkoliv se daří různé materiály vytřídit, ne vždy to automaticky znamená, že dojde k jejich následné recyklaci. Jaká je situace u plastových obalů? A jak se vyvíjí v čase? I na to naleznete odpovědi v následujících řádcích.
Devátý ročník česko-slovenského obalového kongresu Obalko se zabýval třemi dimenzemi obalu z pohledu ochrany, marketingu a cirkularity. A diskuze odborníků o tom, jak může obal současně chránit produkt, podporovat jeho prodej a minimalizovat dopady na životní prostředí, se několikrát nesla v duchu hledání rovnováhy. Nelze totiž opomíjet základní funkce obalu, ale ruku v ruce s nimi zohledňovat i ekologii, teprve potom je obal skutečně udržitelný.
Produkce a spotřeba potravin za sebou zanechává výraznou uhlíkovou stopu. Na otázky, jak ji snížit, jaké další environmentální dopady s sebou strava nese i jakou roli v tom všem hrají spotřebitelé, se zaměřil webinář mezinárodní organizace ProVeg. Jednotliví odborníci ukázali, že významným hybatelem na cestě k nižším emisím je přechod od živočišné k rostlinné stravě, svou nezastupitelnou roli ale mají také udržitelné obaly.
