Devátý ročník česko-slovenského obalového kongresu Obalko se zabýval třemi dimenzemi obalu z pohledu ochrany, marketingu a cirkularity. A diskuze odborníků o tom, jak může obal současně chránit produkt, podporovat jeho prodej a minimalizovat dopady na životní prostředí, se několikrát nesla v duchu hledání rovnováhy. Nelze totiž opomíjet základní funkce obalu, ale ruku v ruce s nimi zohledňovat i ekologii, teprve potom je obal skutečně udržitelný.
Důraz na udržitelnost
Stále sílící zaměření pozornosti na ekologii a udržitelnost obalů na straně jejich výrobců, FMCG odvětví, retailu i spotřebitelů potvrdil přední obalový odborník a bývalý předseda německého obalového institutu Thomas Reiner. Tento segment podle něj čekají i nadále velké investice a inovace. Zároveň se ale bude potýkat s výzvami v oblasti technických, technologických a ekonomických, stejně tak jako legislativních a společenských.
Přečtěte si: Jaké výzvy pro plastové obaly představuje evropský balíček cirkulární ekonomiky?
Reiner upozornil na aktuální tzv. třetí vlnu zaměřenou v Evropě na kombinaci klimatických a odpadových problémů. Zahrnuje do ní tyto hlavní aktivity:
- 2015: Cíle udržitelného rozvoje (OSN)
- 2016: Pařížská dohoda o změně klimatu
- 2018/2020: První akční plán na podporu cirkulární ekonomiky (EU) známý jako Green Deal od března 2020 ve sdělení CEAP 2.0.
Z hlediska obalů vidí Reiner měnící se situaci díky velkým hráčům na trhu, kteří se zaměřují na chytrý design – optimální pro recyklaci, začlení recyklovaných materiálů do nových obalů a minimalizaci negativních dopadů obalů na životní prostředí.
„Výrazných úspěchů se již dosáhlo v oblasti podílu PCR a eliminace problematických plastových obalů. Naopak u přechodu od jednorázových k opakovaně použitelným modelům a v recyklovatelnosti plastových obalů byl pokrok zatím pomalý,” uvedl s poukazem na data iniciativy The New Plastics Economy.
Ačkoliv zmínil především projekty, které se vypořádávají s plastovými obaly a odpady, otevřel i otázku využívání papíru tak, aby do budoucna nebyl „na vině“ zase on, a to zejména z hlediska rostoucího papírového odpadu, energetické a vodní náročnosti jeho zpracování a v neposlední řadě i tématu odlesňování.
Hledání rovnováhy všech funkcí obalu
Navzdory spíše globálnímu ekologickému směru prezentace neopomněl Reiner zmínit právě nutnou rovnováhu všech funkcí obalů. Na tom, že obaly mají především chránit, zajistit bezpečný transport a informovat spotřebitele, se shodli i účastníci panelové diskuze.
Funkce obalu shrnula ve své prezentaci také Gabriela Kobešová ze společnosti Danone, a to takto:
- doručit jídlo a pití ke spotřebiteli,
- ochránit produkt a zamezit plýtvání,
- zajistit bezpečnost, nezávadnost a trasabilitu,
- přilákat a informovat spotřebitele,
- zajistit pohodlnou konzumaci.
„A to vše v situaci, kdy bude podle předpokladů v roce 2050 až 81 % jídla konzumováno ve městech, přičemž ⅔ zemědělské půdy je více než 20 km od měst,“ zmínila.
„Danone si uvědomuje svou odpovědnost vůči životnímu prostředí a společnosti, ale zároveň nechce nabízet levná řešení poplatná době. Proto v jejich „Obalové revoluci“ má vedle skla či papíru místo i udržitelný plast, a vedle multi-use a bezobalových řešení se stále počítá s jednorázovostí tam, kde to má smysl,” všiml si jeden z účastníků panelové diskuze, jednatel společnosti Greiner Packaging Slušovice Ivo Benda.
Paradoxně právě základní funkce obalu může pozornost zaměřená na udržitelnost opomíjet. Vznikají tak někdy řešení, která se snaží spíše zalíbit, než reálně vyřešit daný problém. Příkladem může být preference papírových nebo bavlněných tašek, nahrazování jednorázových plastových kelímků a nádobí biomateriály, bambusem, papírem apod. či vývoj papírových lahví, které zatím neexistují ve 100% papírové podobě a kombinují spíše papír s plastem nebo jinými materiály. To vše na úkor zefektivnění třídění a recyklace a znovuvyužívání stávajících např. PET lahví.
Přečtěte si: Ekomodulace by měla pomáhat především k lepší recyklaci
Nápojové portfolio
Právě výrobci a plniči své portfolio neustále podrobují analýzám a na základě dat přizpůsobují či obměňují. Ukázala to i prezentace LCA studií, které má pro své obaly zpracované společnost Kofola ČeskoSlovensko.
Jannis Samaras zmínil, že mezi jejich nápojové obaly, které cirkulují, patří KEG sudy, lahve z rPET a vratné skleněné lahve, zatímco jednorázové obaly jsou PET lahev, Bag-in-Box, plechovka a nevratné sklo. Cirkulární obaly mají nižší uhlíkovou stopu než jednorázové. Konkrétně na 1 litr nápoje od 24 g CO2 ekv. u KEG sudu až po 346 g CO2 ekv. u nevratného skla.
| KEG | 24 |
| rPET lahev | 53 |
| vratné sklo (s uzávěrem z rec. hliníku) | 71 (61) |
| PET lahev | 79 |
| Bag-in-Box | 98 |
| plechovka (z rec. hliníku) | 222 (47) |
| nevratné sklo | 346 |
Zdroj: www.kofola.cz
„Z analýzy nejlépe vychází nerezový sud, který dlouhodobě podporujeme. Druhou nejnižší uhlíkovou stopu zanechávají recyklované plechovky, kterých je na trhu ale minimum. Velmi podobně pak vychází recyklovaný PET, vratné sklo a za nimi v blízkém závěsu standardní PET,” shrnul Samaras.
Do této škály ale mnohdy vstupuje stanovisko veřejnosti, která vnímá jako atraktivní spíše vratné i nevratné sklo nebo plechovku, zatímco PET a rPET lahve, Bag-in-Box nebo KEG sudy figurují na opačné straně atraktivity. Podle Samarase tak jako nápojáři jdou spíše směrem dosud dostatečně nevyšlapaných cest, mezi které řadí znovuplnitelný tzv. Rajecký sud namísto PET lahví, 100% rPET lahve, vratné skleněné lahve v rámci projektu Cirkulka, ale třeba i výměnu PVC sleevu u lahví na sirup za recyklovatelný PET sleeve (=rukávek na lahvi).
Sílící greenwashing
V důsledku rozporu reálného dopadu na životní prostředí a mínění veřejnosti, sílí greenwashing, tedy lakování obalových řešení nazeleno. O tomto stylu komunikace hovořila na kongresu Petra Koudelková z Fakulty sociálních věd UK.
Přečtěte si: Poznáte greenwashing? Aneb lakování alternativ plastových obalů nazeleno
Kromě sedmi základních hříchů greenwashingu zmínila Koudelková také další čtyři podle Futerra Susstainability Communications (2008):
- Vizuály vzbuzující „zelený dojem“.
- Použitá terminologie je až příliš vědecká.
- Zelený produkt ve špinavé společnosti.
- Nedostatek důvěryhodnosti.
Tendence vzbudit zelený dojem mohou mít právě i obaly, které kladou důraz jen na ekologický materiál nebo na obal jako takový bez zohlednění, zda je vůbec potřeba nebo nakolik je potřebný resp. udržitelný samotný jeho obsah.
Přečtěte si: Udržitelný obal neznamená jen ekologický materiál
