Co pro přední hráče na trhu znamená pojem udržitelný obal? Zohledňují především ekologickou nebo funkční stránku obalů? Mají konkrétní příklady? Nebo považují udržitelnost pouze za buzz word současnosti?Jejich odpovědi (řaděné abecedně) se dozvíte v anketě.

ALPLA, Jan Daňsa

„Udržitelný obal musí být především vyrobený z jednoho materiálu. Z hlediska jeho dalšího možného použití je také nutné, aby měl čirou nebo světlou barvu a byl bez sleeve etikety. Naše nová PET lahev pro pramenitou vodu Bonny splňuje aspekty udržitelnosti 3R a její tvar vychází ze strategie “design for recycling“.

Významně jsme v ALPLA snížili hmotnost lahve, aniž by se omezila její funkčnost, a s menším množstvím spotřebovaného materiálu došlo také k poklesu CO2. Láhev obsahuje 25 % rPET a je opakovaně recyklovatelná. Jedná se o vůbec první lahev tohoto typu v Česku. Získali jsme za ní i ocenění Obal roku 2020 pro ČR a SR a celosvětové ocenění World Star 2021.“

Cardbox Packaging, Jana Dohnalová

„Udržitelnost je nepochybně hlavním trendem, který je již delší dobu na vzestupu. Dle našeho názoru je důležitým krokem k podpoře životního prostředí 100% cirkulární ekonomika. Obaly jsou nezbytnou součástí našich životů, je tedy důležité nemísit různé obalové materiály a následně je zrecyklovat.

Pro Cardbox Packaging však myšlenka udržitelného obalu sahá ještě hlouběji. Udržitelný obal je totiž opravdu udržitelný pouze tehdy, je-li vyrobený s respektem ke všem zájmům společnosti. A to ekonomickému, enviromentálnímu, ale i sociálnímu. Mimo základní otázky na dopad obalu na životní prostředí je tedy nutné se ptát za jakých podmínek k výrobě obalu došlo, a zda jsou v souladu se zájmy společnosti.“ 

Danone, Jakub Špiller

„V Danone chceme nabízet kvalitní potraviny a nápoje v obalech, které jsou stoprocentně oběhové, opětovně využitelné a které neskončí v přírodě. Udržitelný obal musí dobře chránit produkty a poskytovat informace o tom, jak je bezpečně a zodpovědně používat. Systematicky zjednodušujeme obaly tak, aby byly plně zachovány jejich bezpečnostní funkce, a přitom jsme užívali méně druhů jednorázových plastů.

Příkladem je nový jogurt Danone, který naplňuje firemní strategii One Planet.One Health. Při výrobě jsme zvolili recyklovatelný obal z polypropylenu (PP), který je 100% recyklovatelný. Kelímek neobsahuje plastovou ani papírovou vnější vrstvu, která by ztížila následnou recyklaci.

V komunikaci nabádáme spotřebitele vychutnat si jogurt a následně obal správně separovat. Zároveň se snažíme pracovat s lokálním ekosystémem recyklátorů, EPR organizací a potenciálních up-cyclerů – tedy firem, které dokážou již použité obaly využít znovu.“

Přečtěte si: Obaly mléčných výrobků šetrné k přírodě? Bez plastu se neobejdete, ukázala studie

Greiner Packaging, Ivo Benda

„Udržitelný obal je takový, který plní své funkce a přitom má co nejnižší dopad na životní prostředí. Funkcí obalu rozumíme v Greiner Packaging zejména ochranu obsahu a informování spotřebitele, umožnění přepravy, skladování či konzumace v případě potraviny. Dobrý obal pro potraviny dokáže prodloužit trvanlivost a snížit plýtvání.

A z hlediska dopadu na životní prostředí by obal jednak neměl končit v přírodě, ale naopak dále využíván – a to buď díky recyklaci, anebo možnosti znovupoužití. Druhým aspektem je dopad jeho výroby, samotné existence a následného dalšího využití (například výše zmíněná recyklace či znovupoužití) na jeho okolí. To se často hodnotí metodou LCA (Life Cycle Assessment), nebo zjednodušeně ekvivalentem CO2 vyprodukovaným za dobu životnosti obalu. Když to tedy shrnu, udržitelný obal chrání, dá se recyklovat a má nízkou uhlíkovou stopu.“

EKO-KOM, Martin Fojtík

„Je to takový obal, který v rámci svého „života“ co nejméně zatíží životní prostředí – tj. od získání surovin na jeho výrobu až po zpracování odpadu z obalů. Rád bych připomněl, že při snaze o co největší udržitelnost obalu nesmíme zapomínat na jeho základní funkce, technickou proveditelnost obalu i množství informací, které musí být na obalu uvedeny. Na druhé pomyslné misce vah je minimalizace dopadu obalu na životní prostředí. 

Vývoj obalu by proto měl být v budoucnu ještě komplexnější, kromě všech základních funkcí bude muset být navíc dobře recyklovatelný. Ve společnosti EKO-KOM jsme přesvědčeni o tom, že je zcela nezbytné, aby konstruktéři a designéři obalů měli základní povědomí o fungování recyklačních procesů, aby mohli odpovědně navrhovat obaly tak, že i po ukončení svojí živostnosti budou moci sloužit jako zdroje pro nové výrobky.“

Přečtěte si: UPO existuje. Stejně jako létající talíř ale udržitelný plastový obal čeká na svůj popis a oběžnou dráhu

Mattoni 1873, Andrea Brožová

Mattoni 1873 vidí udržitelnou budoucnost nápojového odvětví v transparentním a férovém cirkulárním systému na nápojové obaly, do kterého budou zapojeni všichni výrobci. Jako první na trhu přichází Mattoni s minerální vodou ve skleněné zálohované lahvi o objemu 1 litr.

Je ale potřeba přejít na cirkulární systém také u PET lahví a plechovek. Proto postupně vylepšujeme ekodesign a podporujeme plošný zálohový systém na tyto obaly s navázanou recyklací tzv. „z lahve do lahve“ a „z plechovky do plechovky. Uzavřením cirkulární smyčky bychom uměli vrátit do oběhu 90 % všech prodaných PET lahví a plechovek a snížit dopad výroby a spotřeby nápojových obalů skoro o 30 %. My jsme již na změnách pracovat začali, bohužel pozadu zůstává legislativa.“ 

Nafigate Corporation,
Lenka Mynářová

„Ten nejudržitelnější obal je ten, který nikdy nevznikne – tzn. dokážeme produkty distribuovat bez obalu. To jde ale jen v některých případech. Balit musíme. Udržitelný obal definujeme v Nafigate Corporation z pohledu celého životního cyklu produktu. 

  1. Musí být vyroben z udržitelných surovin – a to je dnešním pohledem buď z odpadu nebo tzv. feedstocku 3 generace /tj. řasy, plísně, houby/. 
  2. Musí být vyroben udržitelnými technologiemi. 
  3. Musí co nejdéle udržovat hodnotu v oběhu znovupoužitím. 
  4. Musí mít jasný konec života – End of Life – který nemá negativní dopad na životní prostředí.

Bohužel, takové obaly ještě neexistují, ale už se vyvíjí nebo prototypují. Je to složitá cesta, protože zatím se obalový průmysl ubíral jiným směrem a využíval především materiály z ropy, které jsou plně funkční a levné, protože jejich cena nezahrnuje environmentální dopady.

Z těchto výše uvedených čtyř kritérií bohužel nemůžeme teď ani do budoucna slevit – neumožňuje to stav planety a obrovské problémy, kterým čelíme. Rozhodovat bude spotřebitel a jeho ochota zajímat se o udržitelnost a podporovat ji svými nákupy.“

Přečtěte si: Klimatická změna: alarmující téma jednotlivců i systému

Obalový institut SYBA,
Iva Werbynská

„O tématu obaly a udržitelnost bylo řečeno v průběhu posledních let již mnohé. Posun směrem k udržitelným, tedy pro životní prostředí méně zatěžujícím typům obalům, je zřejmý jak na straně obalářů, tak na straně jejich uživatelů či spotřebitelů.

V současnosti dochází nejenom k vývoji technologií, které umožňují zpracovávat menší objemy materiálů (vylehčené obaly, snižování vrstev materiálu, alternativní, enviromentálně méně zatěžující typy substrátů apod.), ale důraz je kladen i na lepší využití použitých obalů ve smyslu recyklátu ve výrobě nových obalů. Samozřejmostí je i co nejefektivnější a nejjednodušší recyklace obalového odpadu. 

Osobně se domnívám, že je potřeba udržitelnost vnímat komplexně, tedy nejen z pohledu recyklace či úspory primárních zdrojů, ale z celého životního cyklu toho či onoho produktu a s tím souvisejícími energeticko ekonomickými náklady, efektivním využitím apod. Bohužel občas vnímám, že se z tohoto tématu pro některé skupiny stává spíše módní téma bez vnitřního obsahu, prostě téma, které spíše zavání greenwashingem, což je vidět občas i v mediálním brojení proti plastům.

Ano, je správné redukovat plasty na jedno použití, na druhou stranu může však být vícecestný plastový obal mnohem více udržitelný než jednocestný obal na lignocelulozové bázi (papír, lepenka, dřevo…), což si často laici nechtějí uvědomit. 

V souvislosti s těmito aspekty bych ráda zmínila ještě jednu z úloh obalového institutu SYBA, a to edukaci. Abychom mohli ve výrobě, v distribuci či obchodě zavádět udržitelné principy cirkulární ekonomiky, je potřeba mít k dispozici relevantní znalosti a to nejenom na straně výrobců, ale i spotřebitelů. Obalový institut se zabývá řadou edukačních i výzkumných projektů a na základě všech informací, statistik atd., se snažíme vzdělávat jak naše členy, tak i veřejnost.“ 


  • Vyjádřete i vy svůj názor na pojem udržitelný obal. Spojte se s námi na sociálních sítích FACEBOOK nebo LINKEDIN.

Jeden komentář k “Co znamená pojem udržitelný obal?

  • DObrý den. Děkuji za článek a náhled do myslí odborníků. Je mi líto, že tak málo z nich nepovažuje jednorázovost za hlavního původce neudržitelnosti, protože bez ohledu na použitý materiál, bude-li obal používán pouze jako jednorázový, pak (nebude-li po konzumaci obsahu zkonzumován, či využit na místě taktéž) bude environmentální i ekonomickou zátěží.
    Snad odborníkům i čtenářům k pochopení pomůže legislativa prevence vzniku odpadu a plýtvání představená globálně 1. září 2021. Zde je její české znění. https://www.youtube.com/watch?v=ZWsThWq1F14

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *