V Česku sílí debata o zálohování nápojových obalů, jako jsou PET lahve a plechovky. Narozdíl od vratných skleněných lahví však nejde o jejich vymývání a znovuplnění, ale o recyklaci plastového nebo hliníkového materiálu a použití recyklátu k výrobě nových lahví. Obaláři a nápojáři volají po zavedení zálohového systému kvůli ekologii i nedostatku materiálu.

Vratné lahve

Zálohování PET lahví a plechovek funguje jinak než systém vratných lahví především od piva, který je v českých obchodech běžný. U obou typů obalů jde sice o jejich navrácení prostřednictvím obchodníků nebo výkupních automatů, pak už je ale jejich cesta rozdílná. 

Vratné skleněné lahve jsou opakovaně plnitelné, a proto se vrací výrobci, který je vymyje a následně znovu použije. U PET lahví a plechovek se jedná o jednorázové obaly, které se z výkupního bodu převezou do třídícího a recyklačního centra k výrobě materiálu, ze kterého se vzniknou nápojové obaly nové.

Na celém zálohovém systému je důležité, že z lahve nebo plechovky vzniká opět nápojový obal. Jde o uzavření materiálové smyčky tzv. bottle-to-bottle (česky z lahve do lahve), což je kýžený princip cirkulární ekonomiky. Jeho cílem je oběh zdrojů.

Recyklace PET lahví

Dostanou-li se PET lahve do žlutého kontejneru, může z nich také vzniknout nový nápojový obal. Tato cesta je však o dost komplikovanější. 

Přečtěte si: Třídění a recyklace navrací plasty zpět do oběhu

Do tříděného odpadu se vyhazují různé plastové obaly. Až u jejich zpracovatele se – pomocí obsluhy linky nebo technologicky – rozdělí jednotlivé druhy plastů, u PET lahví navíc i podle barvy. 

Skupiny materiálů se následně zpracují – u PET lahví to znamená drcení na jemné vločky tzv. PET flakes, které se opakovaně čistí a vysouší a poté regranulují. Jen ten nejkvalitnější recyklát může být použitý pro výrobu potravinářských obalů. Většina rPET však putuje spíše do textilních vláken nebo se stane součástí automobilů.

Čiré PET flakes Zdroj: ALPLA

Proč zálohovat?

Lidé v Česku jsou zvyklí obaly třídit – patří v rámci Evropy na přední příčky. Do žlutých popelnic vrátí 70 % plastových obalů uvedených na trh. A podstatnou část tvoří právě PET lahve – hovoří se až o 80 %. Daří se jich však recyklovat (a to do různých aplikací) zhruba 57 %. Zbývající část končí na skládkách a ve spalovnách. Obaly, které se nedostanou do systému zpětného odběru zůstávají pohozené v přírodě.

V české přírodě každoročně končí až sto milionů PET lahví plus podobné množství plechovek. 

Zdroj: Zálohujme.cz

Po zavedení zálohového systému by toto číslo mohlo překročit až 90 %. Tak to funguje např. v Německu, Švédsku či Chorvatsku. Od ledna 2022 zavedlo zálohování Slovensko.

Hlavním důvodem proč zálohovat PET lahve a plechovky je tedy:

  • ochrana životního prostředí včetně
  • šetření zdrojů.

Nedostatek materiálu

Mezi důvody hovořící pro zálohování PET lahví a plechovek patří ale také nedostatek materiálu pro jejich výrobu spolu s legislativními požadavky na používání recyklátu v nových nápojových obalech.

Tento segment je zatím jako jediný zatížený závaznými evropskými cíli na 25% obsah recyklátu v nápojových lahvích od roku 2025 (a 30% podíl od roku 2030).

Přečtěte si: ​​Ekomodulace by měla pomáhat především k lepší recyklaci

„I když v Česku dokážeme PET sbírat, tak tříděním a recyklací se dostává spíše do oděvů, pásek, koberečků v automobilovém průmyslu, do pneumatik apod. Ale nedostáváme ho tam, kde máme nastavená pravidla pro cirkulární ekonomiku, tzn. recyklace z lahve do lahve. Přestože vykupujeme materiál i v Česku, tak při objemu 50 tisíc tun dosáhneme pouze na 2-3 tisíce tun a zbytek odejde do jiných segmentů,” upozorňuje Jan Daňsa z obalové společnosti ALPLA.

Situace je podle něj ještě složitější pro firmy, které vyrábí a využívají recyklovaný PET pro přímý styk s potravinami. U něj musí být splněná přísná kritéria a celý proces výroby je nákladnější

ilustrační obrázek

Nevýhody zálohování

Proč nejsou tyto argumenty dostatečnými pro zavedení zálohování v Česku? Má totiž i své nevýhody

Ministerstvo životního prostředí je vidí především v ohrožení stávajícího systému třídění odpadů, které stojí většinou právě na PET lahvích. Mohla by tak klesnout vůle třídit jiné plasty a s existenčními problémy by se potýkali jejich zpracovatelé. pro obce by to zase znamenalo zvýšené náklady odpadového hospodářství. 

Plasty, jako jsou polypropylenové nebo polyetylenové lahve od kosmetiky nebo potravin, různé kelímky a vaničky na mlékárenské zboží apod. přitom tvoří nezanedbatelnou část plastových obalů. Z 250 tisíc tun plastových obalů, které ročně vzniknou v Česku, je podle MŽP PET obalů asi 51 tisíc tun.

Přečtěte si: Obaly mléčných výrobků šetrné k přírodě? Bez plastu se neobejdete, ukázala studie

Mezi další předpokládané komplikace zálohování patří nakládání s nesešlápnutými PET lahvemi s víčkem, jak doma u spotřebitelů, tak v menších obchodech. S vysokými náklady se pojí třeba výkupní automaty.

Celoplošné zálohování

V současnosti je v Česku zálohování PET lahví možné na dobrovolné bázi. Touto cestou se vydala třeba společnost Košík.cz s Mattoni 1873. Podle mluvčí výrobce minerálních vod, který patří mezi zakládající členy Iniciativy pro zálohování, je ale nutná celoplošná úprava.

„V současnosti totiž platíme také autorizované obalové společnosti, protože nám legislativa jinou možnost nedává. Takže pokud bychom zálohy chtěli rozšířit na celé portfolio, nedává to ekonomický smysl,” říká Andrea Brožová.

Opakované použití materiálu pro stejný účel v uzavřeném cyklu je podle iniciativy přitom nejlepší cestou, jak minimalizovat jeho dopad na životní prostředí. Plus je také realistickou cestou, jak dostát požadavkům EU na oddělený sběr lahví – od roku 2025 v míře 77 %, od roku 2030 dokonce 90 %.

Přečtěte si: Jaké výzvy pro plastové obaly představuje evropský balíček cirkulární ekonomiky?

Užitečné odkazy

  • Zálohujme – skupina firem, institucí a neziskovek, které podporují zavedení vratných záloh na PET lahve a plechovky v České republice.
  • Iniciativa pro zálohování – sdružení výrobců nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj, kteří se v Česku snaží prosadit zálohování PET lahví a plechovek.
  • REplastuj – edukativní kampaň společnosti ALPLA, která upozorňuje na fakta o plastech, jejich recyklaci a a správné ekologické využití. Z ekologického hlediska je podle ní PET lahev nejšetrnějším nápojovým obalem.
  • Ministerstvo životního prostředí – stanovisko a studie CETA, na zákoně které se resort nepřiklání k povinnému zavedení záloh na PET lahve.
  • Slovensko zálohuje – informační portál k zálohování PET lahví a plechovek, který na Slovensku funguje od ledna 2022.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *