Třídím, třídíš, třídíme… V Česku tohle platí téměř doslova. Systém sběrných míst tříděného odpadu je přístupný pro 99 % obyvatel zhruba 130 kroků od domova a aktivně třídí téměř tři čtvrtiny lidí. Co se ale stane s obsahem tzv. barevných kontejnerů pak? Ačkoliv se daří různé materiály vytřídit, ne vždy to automaticky znamená, že dojde k jejich následné recyklaci. Jaká je situace u plastových obalů? A jak se vyvíjí v čase? I na to naleznete odpovědi v následujících řádcích.
Třídění v Česku
Česko patří mezi nejlépe třídící země v rámci Evropské unie. Díky autorizované obalové společnosti EKO-KOM, která zde provozuje systém sběru a recyklace obalových odpadů, je do třídění zapojeno 21 223 firem a 6160 obcí. V současnosti na jedno sběrné místo připadá cca 100 obyvatel, kteří k barevným kontejnerům ujdou průměrně 90 metrů, tedy zhruba 130 kroků od domova.
„Za uplynulý rok každý obyvatel ČR vytřídil bezmála 67 kilogramů papíru, skla, plastů, kovů a nápojových kartonů. Ve sběrných systémech obcí se shromáždilo více než 713 tisíc tun vytříděného odpadu. Společně s živnostenským odpadem tak bylo předáno ke zpracování na druhotnou surovinu přes 926 tisíc tun obalových odpadů, což je 76 % všech obalů uvedených na tuzemský trh,” uvádí výroční shrnutí EKO-KOM za rok 2020.
Množství vytříděného odpadu představuje nárůst o 1,6 kg oproti roku 2019, ačkoliv podíl aktivně třídících obyvatel zůstal na stejné úrovni 73 %. Co se týká jednotlivých materiálů, 90% míry shromáždění k dalšímu využití dosáhl papír před sklem a plasty, nejmenší zastoupení měly naopak nápojové kartony.
Zdroj: Výroční shrnutí EKO-KOM 2020
Třídění se nerovná recyklování
Uváděná 70% míra vytřídění plastových obalů je někdy označována za míru jejich recyklace. Třídění však neznamená automaticky recyklaci. Vhozením obalů do žluté popelnice celý proces teprve začíná, jedná se vlastně o prvotní předání k dalšímu využití.
Z dostupných dat za rok 2019 však bylo z celkového množství vytříděných plastových obalů 31 % postoupeno k recyklaci plus 39 % využito pro výrobu certifikovaných alternativních paliv (TAP) a 30 % skončilo na skládce.
Reportáž ČT: Recyklace plastových obalů v Česku nefunguje. Většina se jich spálí
Dle stávající legislativy se totiž jako recyklace označuje nejen technologický proces přeměny druhotné suroviny na nový produkt, ale také výroba TAP pro cementárny. Tento způsob vykazování však EU mění a usiluje o navýšení reálné recyklace.
Nová definice recyklace
Od roku 2021 mění definici recyklace evropské směrnice z balíčku podporující cirkulární ekonomiku. Za materiálové využití odpadů už nemůže být považována výroba paliv pro cementárny, je to totiž využití energetické.
Zároveň se mění tzv. hodnotící bod recyklace z úrovně vstupu odpadu do některého z recyklační procesů úpravy a zpracování odpadu.
„Výpočet je nově na místě, kde materiály odpadů z obalů vstupují do konečné fáze procesu recyklace, v níž je odpad přepracován na finální výrobky, materiály nebo látky. Prakticky se bude vykazovat buď vstup do koncové recyklace, či výstup z procesu úpravy odpadu na kvalitu požadovanou koncovými odběrateli,“ uvádí EKO-KOM.
Pokud by se nová pravidla promítla do letošních statistik, odhadem by byla materiálová recyklace plastových obalů na úrovni 40 %.
Zdroj: Výroční shrnutí EKO-KOM
„Díky obsahu obalů ve vyrobené druhotné surovině je účinnost dotřídění obalové složky odpadu na třídicích linkách vyšší než celková účinnost dotřiďování plastů, která bohužel v celoevropsky těžkých podmínkách roku 2020 klesla na 28 %,“ zmiňuje zároveň shrnutí autorizované obalové společnosti s tím, že dotřídění a následná recyklace plastových odpadů je složitější než u ostatních materiálů.
Přečtěte si: Rozmanitost plastů je při recyklaci nevýhodou. Je řešením omezení?
Rozmanitost plastů komplikuje recyklaci
Zvýšení míry materiálové recyklace komplikují různé druhy plastů i jejich kombinace používané pro výrobu obalů i další odpad, který se dostane do žlutých popelnic. Data shromážděná v letech 2008 – 2016 ukazují vývoj skladby tříděného plastu v Česku.
„Míru dotřídění pro materiálové využití výrazně ovlivňují také vnější faktory, mezi které je možno zařadit pokles poptávky po některých frakcích dotříděných plastů v celé EU a ČR, nízké ceny primárních materiálů, negativní vývoj pandemie a omezení průmyslu,“ zmiňuje zpráva EKO-KOM.
Recyklovatelnost PET lahví
K nejlépe recyklovatelným plastovým materiálům patří PET. Přispívají k tomu nejen parametry tohoto polymeru, ale také zájem o recyklát rPET. Ten se využívá v potravinářském průmyslu, nejčastěji k výrobě nápojových lahví, ale nachází uplatnění i v dalších oblastech (komponenty automobilů, výplně bund či spacáků, plen apod.).
I když se daří PET lahve dostávat v Česku do žlutých kontejnerů – v roce 2019 se míra jejich sběru pohybovala okolo 80 %, zpět do potravinářství se dostane jen část. Přesto je právě pro nápojářský segment zatím jako jediný stanovený závazný cíl používání recyklátu v nových výrobcích, konkrétně 25 % pro PET lahve od roku 2025.
Kelímky v třídicí lince
Značnou část odpadu ve žlutých kontejnerech tvoří různé kelímky, vaničky, obaly na kečup, drogerii nebo kosmetiku. Co se týká jejich materiálů, tak své využití nacházejí i polypropylen či polyetylen.
Přečtěte si: Vracíme do oběhu plasty, které zatím končily ve spalovnách nebo na skládkách
Pokud se na tyto materiály nezaměřuje přímo třídicí a recyklační technologie nebo se nerecyklují chemicky, je v procesu mechanického třídění náročné kelímky separovat.
Když proces vytřídění kelímků na mléčné výrobky ověřovala firma Greiner Packaging, na konkrétní lince v Jeseníku bylo ze dvou různých svozů o hmotnosti 580 kg vytříděno 13,5 kg obalů z polypropylenu. Po odečtení výmětů tvořil podíl PP kelímků v odděleném sběru plastu 3 – 4 %.
Zdroj: Greiner Packaging
U většiny kelímků převažovala bílá barva (81 %), u čtvrtiny nebylo odděleno víčko, odhadem polovina kelímků byla vymytá a podíl plastových kelímků s oddělitelným papírovým segmentem tvořil 40 %.
Studie se dále zabývala přímo vytříděností produktů Greiner. Z týdenního svozu v Jeseníku, který zahrnoval každého desátého obyvatele, bylo separováno 435 kusů kelímků této značky. Celkově tak může být v jedenácti tisícovém městě za týden vytříděno více než 4300 kusů. Při přepočteném týdenním prodeji firmy, jenž by mohl dosahovat téměř 16 tisíc kusů byla dosažená míra vytřídění kelímků 28 %.
Co se stane s vytříděnými plasty?
Zatímco vytříděné PET lahve recyklací alespoň částečně naleznou uplatnění ve stejném segmentu, a uzavřou tak pomyslnou cirkulární smyčku, PP či PE kelímky se z procesu mechanické recyklace do nových obalů potravin jen tak nedostanou. Jejich použití reguluje Evropský úřad pro potraviny.
I tak výrobci obalů mléčných výrobků hledají cesty, jak vyrábět obaly potravin z recyklátu nebo alespoň maximálně usnadňují jejich recyklovatelnost pro využití v jiných aplikacích.
Hlavním cílem je totiž snížit vliv obalů na životní prostředí. Jak? Udržením v oběhu po co nejdelší dobu, což jde ruku v ruce s jejich ekodesignem a celým životním cyklem.
Přečtěte si: Obaly mléčných výrobků šetrné k přírodě? Bez plastu se neobejdete, ukázala studie
