Na klimatickém summitu OSN v Glasgow lze pozorovat opakující se narativ útočící na ropu, zemní plyn a uhlí. Řešení globálního oteplování pak stojí a padá s nahrazením těchto fosilních paliv větrnými mlýny a solárními panely. A mnohdy také s eliminací plastů. Málokdo se však zamýšlí nad tím, že způsob života ve 21. století se bez nich neobejde. Tyto souvislosti zmiňuje komentář Davida Blackmona pro americký Forbes.

Ruku v ruce s trojicí fosilních zdrojů energie se kritika během klimatického summitu COP 26 snesla také na “zlé plasty”. Nikomu však už nevadí, že plasty tvoří 11 – 16 % větrných turbín nebo že se používají při výrobě solárních panelů.

A už vůbec se nezamýšlí nad tím, že díky plastům jsou lehčí auta – a spotřebují tak méně pohonných hmot, nebo že jsou nedílnou součástí každé televize, počítače, mobilního telefonu a ostatních zařízení, kterými dvacet tisíc delegátů ve skotském Glasgow vesele skrolovalo během poslechu řečníků.

Plasty jsou totiž primárně vyráběny z ropy, a pro odvrácení klimatických změn musí být eliminovány. Ovšem ve vzduchu visí otázka, čím je nahradíme? Nová studie vedoucího pracovníka Fraserova institutu Kennetha P. Greena poskytla množství informací, proč je snaha o odstranění plastů nebo jejich náhradu mnohdy ještě horším řešením vůči životnímu prostředí.

Přečtěte si: Je lepší sáhnout po obalu z plastu než z jiných materiálů. Má nižší uhlíkovou stopu

Velká část antiplastového hnutí se soustředí na odpad na skládkách. Green poukazuje, že drtivá většina plastových produktů je kompletně recyklovatelná, nicméně současné recyklační systémy jsou ekonomicky neefektivní. Co je tedy nejlepší možné řešení? Zakázat nadobro plasty a pokusit se žít jako před rokem 1950, nebo najít způsob, jak recyklační systémy zlepšit

Plastové obaly

Další část kritiky se pak točí okolo zbytečných plastových obalů, zejména lahví. Odpovědí může být nedávná analýza životního cyklu produktů od výzkumníků z Londýnské Imperial College. Ta hledala odpověď na otázku, který typ lahve má nejmenší environmentální dopady, konkrétně uhlíkovou stopu. A z výsledků jasně vyplynulo, že plastové láhve jsou udržitelnější než jiné dostupné alternativy

Srovnání emisí skleníkových plynů roční produkce 500ml lahví, pokud by byly nahrazeny daným materiálem.
Zdroj: Plastics and sustainability (2021), převzato z Examining Material Evidence (2020).

Ať už si to uvědomujete nebo ne, plasty hrají důležitou roli v našem každodenním životě, lékařskou péče nevyjímaje. Zapojením lidské vynalézavosti a spolupráce na mezinárodní úrovni dokážeme řešit problémy, které s nimi souvisejí. „Avšak dosáhnout takového řešení bude obtížné, pokud se neustále bude podporovat příběh o zlých plastech místo soustředění se na podstatnější problémy,“ komentuje pro Forbes David Blackmon.

Návrat k jednodušším časům před rokem 1950 je podle něj pouhou fantazijní představou. Nejlepší je proto se o ni vůbec nepokoušet: „Místo vymýcení plastů by se svět měl soustředit na hledání řešení, která zajistí, že lidstvo bude moci i nadále využívat jejich nesčetných výhod pro náš moderní způsob života.“

Přečtěte si: Kenneth P. Green, Plastics and sustainability, říjen 2021

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *