Češi nemají dostatek informací o plastech, a snadněji tak věří mýtům. Přitom nevyvozují osobní odpovědnost za jejich používání. Vyplývá to z průzkumu společnosti Perfect Crowd zaměřeného na vnímání plastů, třídění a životní styl s plasty. Shromážděná data také potvrdila negativní postoj lidí k plastovým obalům. Oproti těm z jiných materiálů jsou přitom pro přírodu mnohdy nejpříznivějším řešením.
Jaký mají Češi vztah k plastům? A jak si představují život bez nich? I na tyto otázky odpověděl průzkum veřejného mínění u reprezentativního vzorku české populace starší 15let.
Nedostatek informací o plastech
Informací o plastech, správném zacházení s nimi, jejich vlivu na životní prostředí a významu pro společnost je podle výsledků průzkumu stále málo. Třetina respondentů uvádí, že nikdy nepřišla do styku se vzdělávacím projektem nebo akcí, která by měla zvýšit povědomí o recyklaci a třídění odpadu.
Nejmladší generace je v tomto ohledu vzdělávána výrazně více než v minulosti, přesto ale věří většině mýtů o škodlivosti plastů na životní prostředí, na které se výzkum dotazoval.
Přečtěte si: Mýty o obalech: Plasty škodí životnímu prostředí a je jich zbytečně moc
Špatná pověst plastů
Pro 8 z 10 lidí jsou plasty nejvíce škodlivým materiálem z klasických tříditelných odpadů. Stejný počet dotazovaných považuje odpad z plastových obalů za reálnou hrozbu pro životní prostředí. Na druhém místě skončil kov, naopak pomyslný žebříček ekologických materiálů vede papír.
V Evropě přitom představují plastové obaly pouze 19 % z celkového obalového odpadu a jejich podíl ještě klesá. „Od roku 1991 se obaly vyrobené z plastu staly v průměru o 25 % lehčí, například díky lepším materiálovým vlastnostem, pokrokům ve výrobní technologii a designu. To vede jen v západní Evropě k ročnímu poklesu o téměř 6,2 milionů tun plastů,“ říká Jan Daňsa, ředitel české pobočky společnosti ALPLA, která vyrábí plastové obaly a zpracovává také recyklát.
Mikroplasty z obalů
Silným tématem ve společnosti jsou mikroplasty. Polovina respondentů si myslí, že za takové znečištění v mořích a oceánech mohou hlavně plastové obaly, zároveň ale 43 % dotazovaných přiznává, že toho o mikroplastech moc neví.
Ty se podle dostupných studií uvolňují převážně ze syntetických textilií, opotřebení pneumatik automobilů a městského prachu.
„Ke znečištění oceánů primárními mikroplasty tedy nepřispívají ve velké míře plastové obaly. Naopak, čím více plastových obalů je správně odstraněno a recyklováno, tím nižší je podíl sekundárních mikroplastů. Pokud se plasty uchovávají v materiálovém cyklu, nemohou skončit v přírodě a rozložit se tam na mikroplasty,“ opravuje jeden z nejrozšířenějších mýtů Daňsa.
Přečtěte si: Ekomodulace by měla pomáhat především k lepší recyklaci
Život bez plastů
Aby lidé mohl plně těžit z výhod plastů, je třeba tento materiál udržet co nejdéle v oběhu, ne jej eliminovat. Reálně se totiž bez nich neobejde většina produktů současného každodenního života.
Překvapivě se však domnívá celá pětina dotazovaných, že by jí ve světě bez plastů nic nechybělo. Naopak vše by scházelo sedmi procentům lidí – z konkrétních věcí by se jednalo hlavně o PET lahve, igelitové sáčky a pytle nebo elektro. Pro čtvrtinu respondentů by byl svět bez plastů čistší a ekologičtější, zároveň by se ale prodražil a byl složitější.
„Svět bez plastů by nebyl ekologičtější, protože výroba, distribuce, likvidace a recyklace jiných materiálů generuje větší množství CO2, než je tomu v případě plastů. Nesnížilo by se ani množství odpadu, resp. zvýšil by se podíl odpadu, který je obtížné efektivně recyklovat, nebo jehož recyklace zatěžuje životní prostředí,“ říká Jan Daňsa s poukazem na LCA analýzu hodnotící celý životní cyklus různých druhů materiálů.
Přečtěte si: Je lepší sáhnout po obalu z plastu než z jiných materiálů. Má nižší uhlíkovou stopu
Kdo za to může?
Ačkoliv Čechům plastové obaly vadí, osobní odpovědnost za jejich používání si nepřipouštějí. Za znečištění plasty viní lidé nejvíce firmy a výrobce, kteří rozhodují o použitých materiálech a produktech na trhu.
Obdobná část zastává názor, že se jedná o kolektivní problém, na kterém se výrobce a spotřebitel podílejí stejnou měrou. Názor, že hlavním viníkem jsou jednotlivci a jejich spotřebitelské zvyklosti, je menšinový.
Ochota lidí ke změně
Češi vítají nákup produktů šetrnějších k životnímu prostředí nebo bez plastů. Za ekologický přístup a jeden z nejsnazších způsobů, jak redukovat spotřebu, přitom považují opakované používání. Necelým dvěma třetinám respondentů by nevadil zálohový systém na PET lahve.
U nákupu konkrétních výrobků však již do uvažování ve větší míře vstupuje cena a to, o kolik více by výrobek bez plastu stál. Ekologické výrobky by měl totiž podle dotazovaných podporovat především stát. Za takové by si bez větších problémů byli ochotni připlatit 4 z 10 lidí.
Za recyklovaný obal by lidé byli schopni akceptovat cenu vyšší v průměru o 2,50 Kč, ale celá čtvrtina dotazovaných by nepřiplatila ani korunu.
Přečtěte si: Lidé se obávají plastových obalů, nákupy tomu ale nepřizpůsobují
Vraťme se zpět k lahvi PET
Přestože plasty v současnosti nejsou ve velké oblibě společnosti, je jejich přínos při správném zacházení pro společnost i životní prostředí neoddiskutovatelný. Na to se snaží upozornit nová edukativní kampaň Replastuj.
„Jak potvrdil aktuální průzkum veřejného mínění, panuje mezi lidmi spousta mýtů o škodlivém vlivu plastů na životní prostředí. Naším cílem je proto otevřít diskuzi široké a odborné veřejnosti, zvýšit povědomí společnosti o plastech a jejich významu v současném světě, v kontextu recyklace a cirkulární ekonomiky. Apelujeme na veřejnost, aby se chovala zodpovědně, racionálně a pochopila přínos plastů pro naši společnost,“ řekl Marek Hes z agentury Impact_, která projekt realizuje.
Zdroj: ALPLA
Ve své argumentaci se Replastuj opírá o data a výsledky ověřených analýz i studií a potvrzuje, že dobře uchopené a pochopené plastové obaly jsou pro přírodu nejpříznivějším řešením. „PET lahev je z ekologického hlediska nejšetrnějším nápojovým obalem. Je 100% recyklovatelná a ve formě rPET donekonečna použitelná,“ říká Jan Daňsa, ředitel české pobočky společnosti ALPLA, která je iniciátorem kampaně #replastuj.
Přečtěte si: Co se děje s plasty ze žlutých popelnic? Třídění vždy neznamená recyklaci
