Evropská komise už v roce 2015 přijala balíček opatření týkající se cirkulární ekonomiky. K jejímu opravdovému nastartování přispěl impuls v podobě šesti směrnic EU schválený v roce 2018.  

Circular Economy Action Package (CEP) se týká omezení skládkování komunálního odpadu, rozšířené odpovědnosti výrobců, potravinového odpadu, odděleného sběru bioodpadu a textilu i samotné prevence vzniku odpadů. To je téma stěžejní – především v podobě 65% míry recyklace komunálního odpadu a také omezení skládkování komunálních odpadů na pouhých 10 % v roce 2035. 

Zákony v Česku 

Evropskou legislativu v současné době členské státy postupně zavádí do svých právních řádů. V Česku schválila vláda v prosinci 2019 soubor legislativy čítající nový zákon o odpadech (ten stávající z roku 2001 byl již nesčetněkrát novelizován), o vybraných výrobcích s ukončenou životností, novelu zákona o obalech a tzv. změnový zákon.  

Důležitou součástí je právě zákaz skládkování znovu využitelných odpadů (od roku 2030) a také tzv. recyklační kvóty. Nařizují v roce 2025 recyklovat 55 % veškerého komunálního odpadu a také 65 % všech obalových materiálů, které jen u nás tvoří dle údajů České statistického úřadu přibližně čtvrtinu z veškerého komunálního odpadu. 

Dle vyjádření Ministerstva životního prostředí sice Česká republika v současné době kvótu týkající se obalů splňuje, do budoucna však tato míra pro některé materiály poroste i tím, že se bude měřit až po výstupu z dotřiďovacích zařízení (ne jako doposud u vstupu). Proto bude potřeba změnit zaběhlé způsoby výroby i spotřeby směrem k cirkulární ekonomice.  

Interaktivní infografika Euractiv.cz – Oběhové hospodářství EU (2018)

Pozornost zaměřená na plasty 

Principy oběhového hospodářství se bezprostředně týkají plastů. Právě pro ně Evropská komise zveřejnila 16. ledna 2018 dlouho očekávanou strategii

Do roku 2030 mají být všechny používané plasty buď opětovně použitelné, nebo recyklovatelné. Recyklace rovněž přispěje ke snížení emisí skleníkových plynů a sníží závislost Evropy na importu fosilních paliv. Dalším úkolem je snížit únik plastů a mikroplastů do životního prostředí. (Zdroj: MPO ČR

Fakta o plastových odpadech v Evropě: 

  • Každoročně se vyprodukuje až 26 milionů tun plastového odpadu. 
  • K recyklaci se daří shromáždit jen 30 % plastového odpadu. 
  • Přetrvává skládkování (31 %) a spalování (39 %) plastového odpadu. 
  • Je nízká poptávka po recyklovaných plastech (cca 6 % poptávky). 
  • 150 – 500 tisíc tun plastového odpadu se každý rok dostane v EU do oceánů. 
  • Mikroplasty se stávají součástí životního prostředí s dosud neznámými dopady.  
Infografika PlasticsEurope (pdf)

Konkrétní rámec této strategii dala unijní směrnice z května 2019 upravující přímo zacházení s jednorázovými plastovými obaly a v některých případech úplně zakazující jejich výrobu (Směrnice o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí tzv. Single-Use Plastics Directive – SUP).  

Všechny členské státy EU mají povinnost zohlednit opatření ve svých národních legislativách.

Cílem směrnice je předcházet dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí, zejména na vodní prostředí, a na lidské zdraví a omezovat je, jakož i podporovat přechod k oběhovému hospodářství pomocí inovativních obchodních modelů, výrobků a materiálů, a tím též přispívat k účinnému fungování vnitřního trhu.  

Single-Use Plastics Directive EU

Výrobky na jedno použití 

Jako problematické definuje směrnice EU především výrobky na jedno použití, výrobky z degradovatelného oxo-plastu (např. zemědělské fólie, sáčky na odpadky, nákupní tašky z plastů obsahujících přísady podporující oxidaci resp. rozpad na menší části, které mohou kontaminovat půdu/vodu apod.) a v neposlední řadě také rybářské vybavení obsahující plast.  

Konkrétně se jedná hlavně o vatové tyčinky, příbory, talíře, brčka, míchátka, tyčinky na balonky, plastové kelímky na nápoje nebo obaly na jídlo z expandovaného polystyrenu. Zkrátka výrobky, které “nejsou vytvořeny, navrženy či uváděny na trh tak, aby během své životnosti prošly několika cykly tím, že budou vráceny výrobci k opětovnému naplnění nebo opětovně použity ke stejnému účelu, ke kterému byly vytvořeny.” 

Tato opatření budou mít dopad jak na výrobce obalů, kteří musí upravit jejich uvádění na trh, tak na systém třídění a recyklace a samozřejmě také na spotřebitele.  

Návrhy tzv. SUP směrnice: 

  • Prokazatelné snížení spotřeby u plastových nádob na potraviny a nápojových kelímků (do roku 2026). 
  • Zákaz uvádění na trh: plastové vatové tyčinky, příbory (nože, vidličky, lžíce, tyčinky), talíře, brčka, míchátka, tyčky k balonkům. Nádoby na potraviny, kelímky, nádoby na nápoje z expandovaného polystyrénu. Produkty z oxodegradabilních plastů (kompletní zákaz).
  • Nádoby na nápoje (do 3 l) uváděny na trh pouze s pevně přichyceným víčkem (nevztahuje se na skleněné a kovové nádoby na nápoje, které mají víčka z plastu). 
  • Kvóty pro sběr – 90 % plastových lahví do roku 2029 (77 % do roku 2025). 
  • Povinný recyklovaný obsah: 25 % recyklovaného PET od roku 2025 pro nápojové láhve, které se vyrábějí z PET jako hlavní složky (průměr pro všechny láhve), 30 % recyklovaného plastového obsahu od roku 2030 všechny plastové nápojové láhve (průměr pro všechny láhve). 
  • Zvyšování povědomí koncového uživatele – povinnost výrobců informovat o dostupných alternativách k výrobku,  možnostech třídění a negativním vlivu nesprávného zacházení s odpadem. Rozšířená odpovědnost výrobců zahrnuje krytí nákladů na tuto osvětu, ale i odstraňování plastového odpadu z přírody.  

Ekomodulace 

Legislativní změny se dotýkají nejen výrobců, ale také veřejné správy a koncových spotřebitelů. Výrazný motivační prvek v nich hrají peníze.  

Zatímco na úrovni obcí zahrnují konkrétní kroky, které schválila v prosinci 2019 česká vláda, třeba postupné navyšování poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu, třídicí slevy pro obce nebo možnost tzv. systému PAYT, kdy občané platí za svoz odpadu podle toho, kolik ho vyhodí do černé popelnice, na úrovni výrobců půjde hlavně o cenu výrobku a informovanost. 

Návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností a novela zákona o obalech zavádějí nový termín ekomodulace. “Od ní se nově bude odvíjet poplatek výrobců a dodavatelů za uvedení vybraných výrobků na trh. Čím méně opravitelný nebo recyklovatelný výrobek, tím vyšší cena za jeho využití či odstranění a naopak,” vysvětluje MŽP.  

“Ekomodulace nařizuje autorizovaným obalovým společnostem upravit příspěvky vybírané od jednotlivých firem za uvádění obalů na trh, na základě opětovné použitelnosti, recyklovatelnosti a obsahu nebezpečných látek v obalech, a to s ohledem na celý jejich životní cyklus.” 

Ministerstvo životního prostředí ČR

Legislativa tak myslí i na problém používání mnoha druhů plastů a jejich kombinací. Úpravou zvýhodní cenu snadno recyklovatelných plastů (např. jednodruhových jako je polypropylenový kelímek) oproti kombinovaným (např. PET lahev s PVC etiketou). Tohle můžou zaznamenat i spotřebitelé, stejně jako iniciativu vytvořit pro plastové lahve a plechovky systém zálohování.  

Zároveń je cílem zvýšit informovanost o tom, kolik stojí recyklace zakoupeného zboží. Nově tyto informace budou moci zákazníci nalézt na účtenkách a fakturách.  

Vládní návrhy bude projednávat sněmovna ve druhé polovině roku 2020.

Cirkulární Česko 2040 

Kromě legislativy se od konce roku 2018 připravuje také strategický dokument Cirkulární Česko 2040. Recyklace a odpovědné zacházení s použitými plastovými obaly v něm bude zasazena do celkového hospodářského cyklu a veškeré metody a požadavky budou vycházet z komplexního pojetí problematiky. 

Dnes je v Česku v této oblasti platný pouze Plán odpadového hospodářství na léta 2015 až 2024, jehož vypracování vyžadovala po členských státech evropská směrnice.  

Témata cirkulární ekonomiky spadají nejen pod Ministerstvo životního prostředí, které v rámci evropského zavedení ekomodulace novelizuje zákon o obalech, ale i Ministerstvo průmyslu a obchodu. To mimo jiné aktualizuje českou politiku druhotných surovin

Nejen Česká republika musí v tomto směru očekávat stále další změny. Podle serveru Euractiv budou totiž hrát “zelená” a cirkulární témata zásadní roli v unijních pravidlech s cílem dosáhnout v Evropě do roku 2050 uhlíkové neutrality.

Zdroj: Photo designed by Freepik 

Jeden komentář k “Jaké výzvy pro plastové obaly představuje evropský balíček cirkulární ekonomiky?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *