Jaké jsou výhody a nevýhody plastových obalů, jejich vliv na životní prostředí a také způsoby třídění a recyklace? Na tyto i jiné otázky odpovídala Iva Janáková z Katedry environmentálního inženýrství Vysoké školy Báňské – Technické univerzity Ostrava, která se profesně snaží propojit svět mikroorganismů, odpadů a druhotných surovin. „Lidé si všímají hlavně plastových obalů, ale tento pohled na plasty je třeba rozšířit,“ říká v rozhovoru.
doc. Ing. Iva Janáková, Ph.D.
Vystudovala obor Zpracování a zneškodňování odpadů na VŠB-TUO. Již během studia se aktivně podílela na výzkumu v oblasti odpadů. Dnes je akademickým pracovníkem na Katedře environmentálního inženýrství Hornicko-geologické fakulty. Věnuje se otázkám nakládání s odpady a snaží se propojit svět mikroorganismů, odpadů a druhotných surovin. Ráda pracuje s mladými lidmi plnými nápadů a důvtipu, kteří chtějí začít dělat věci jinak, smysluplně, udržitelně a hlavně s ohledem na naše životní prostředí.
Vaším vědeckým zaměřením je problematika nakládání s odpady. Ty plastové, obalové, jsou stále více lidem trnem v oku. Proč tomu tak je?
Protože lidé se nejčastěji setkávají právě s obaly. A ty plastové vidí v médiích, mluví o nich politici, neziskovky, existují různá hnutí na jejich eliminaci. Stále silněji je tak v lidech zakódováno, že plasty jsou spíše ke škodě než k užitku. Lidé si ale většinou neuvědomují, že plasty neznamenají jen obaly, ale i spoustu dalších výrobků v jiných odvětvích.
Když všude kolem vidíme a slyšíme spíše o nevýhodách plastů, jaké jsou naopak jejich výhody?
Obaly musí plnit svou funkci. Jejich struktura a složení zajišťují ochranu, hygieničnost, přepravu a tak dále. A ty plastové to umí velmi dobře. Proč bychom je tedy neměli používat? Variabilita plastů je široká, proto ji výrobci často používají a proto se s nimi pak i hodně setkáváme.
Je také důležité si uvědomit, že kdybychom nepoužívali plastové obaly, tak bychom je museli něčím nahradit.
Přečtěte si: Čím nahradit plastové obaly na jídlo a pití? Papír ani bambus jednorázovost neřeší
Jsou plasty vhodným materiálem pro obaly potravin? Mnoho lidí k nim má předsudky, že jsou zdraví škodlivé.
Nedokážu si představit, že bychom třeba maso balili do něčeho jiného, než do plastu, pokud jej nechceme ihned zpracovávat. Nebo mléčné výrobky. Plasty zde hrají nezastupitelnou roli, právě hygienickou, ochrannou, přepravní. Udržují ale také potraviny déle čerstvé, čímž snižují plýtvání jídlem.
Pro potravinářské výrobky musí mít jakýkoliv obal atest – tzn. že se zkoumají látky a jejich působení na lidské zdraví. A plastové obaly toto splňují, proto se hojně používají.
Jak je to s recyklovanými plasty použitými v obalech, ty jsou také bezpečné?
Moc takových materiálů se v potravinářství zatím nevyskytuje. Povolený je pouze mechanický recyklát PETu, u ostatních se zatím ve velkém nepoužívá. Přidávání dalších recyklátů do obalů potravin je ve fázi, kde bude vývoj ještě nějakou dobu probíhat.
Přečtěte si: Hledáme cesty, jak vyrábět obaly potravin z recyklátu
Každopádně ale využívání recyklátů a eliminace primárního materiálů je tím trendem, tím kýženým cílem, ke kterému směřuje dění ve společnosti…
Tím, že enormně spotřebováváme přírodní zdroje je důležité se zaměřit na uchovávání materiálu v oběhu. Podstatou cirkulární ekonomiky je, aby se výrobky po ukončení životního cyklu vracely zpět, k tomu je zapotřebí, aby byly recyklovatelné a u plastů zvlášť to znamená, aby byly nejlépe z jednoho druhu plastu. Jde ale i o to, aby byly výrobky nejen znovu použitelné, ale i dlouho trvanlivé.
Letos už česká legislativa zřejmě ukotví zákaz jednorázových plastů, jako jsou brčka, menu boxy a příbory, kelímky apod. Je to podle vás krok řešící odpady v tomto segmentu?
To množství jednorázových plastů je enormní, nicméně já tam vidím i tu druhou stránku věci – když zakážeme vatové tyčinky do uší, vznikne potřeba je nahradit něčím jiným. A to nepovažuji automaticky za ekologické. I papír má svůj životní cyklus a zatěžuje životní prostředí, emituje CO2 do ovzduší. Lze to vypočítat a často touto analýzou zjistíme, že plasty vycházejí nejlíp. Řešení vidím jedině v tom, že úplně přestaneme tyto výrobky používat, anebo je nahraďme materiály z odpadu, ale ne z jiných primárních surovin, byť ne plastových.
Zároveň si myslím, že když ty plastové obaly vyhodíme tam, kam máme, tak se alespoň z části recyklují nebo energeticky využijí, protože jsou vysoce výhřevné.
Přečtěte si: Škodí plasty životnímu prostředí více než jiné materiály? Odpověď nabízí LCA
Co způsobují náhrady plastů v obalech v třídícím resp. recyklačním procesu, dokáže se s nimi současný systém vypořádat? Mám na mysli např. papír potažený plastem nebo různé kompostovatelné materiály.
S papíry potaženými plasty (např. nápojové kelímky nebo menu boxy) si někteří zpracovatelé poradí, ale znamená to zároveň, že produkují daleko více odpadu, ta využitelnost není velká. Tyto odpady už ale nikdo neřeší, přitom skončí také na skládkách.
A co se týká bioplastů, tak mám pocit, že když slyšíme slovo bio, tak se nám v hlavě rozsvítí automaticky zelená kontrolka. Není tomu ale tak. V tomto případě jde o plasty vyrobené z obnovitelných přírodních zdrojů, ne z ropy a nebo o plasty, které jsou za určitých specifických podmínek rozložitelné – biodegradabilní. Ty ale nepatří do žlutých kontejnerů ani na váš domácí kompost. Naopak mohou stávající systém třídění a recyklace komplikovat.
S jakými problémy se momentálně nejvíce potýká odpadové hospodářství – a konkrétně systémy třídění a recyklace plastů v ČR?
Máme v Česku rok novou odpadovou legislativu, která má dle evropských cílů náročné požadavky. Ty mají směřovat k odklonění recyklovatelných materiálů ze skládek. Ačkoli jsme zvyklí třídit, a jako Češi jsme v tom i dobří, tak ta míra dalšího zpracování a využívání je stále nízká.
V současnosti se ze žlutých popelnic znovu využije zhruba třetina materiálu. Nejlépe na odbyt jdou PET lahve, které se dobře recyklují, a pak ještě polyethylenové fólie. Zásadní překážkou ale pro celý tento zpracovatelský průmysl je, že recykláty jsou dražší než primární suroviny.
Co by mohlo pomoct zvýšit poptávku po recyklátu, po jeho odbytu?
Pokud to nevyřeší stát třeba snížením daní těchto výrobků, tak by musely jedině primární suroviny natolik zdražit, že by se ty recyklované vyplatily.
Přečtěte si: Rozhovor s doc. Ivou Janákovou na iDnes.cz
Hodně se mluví o zálohování PET lahví a plechovek jako způsobu, jak zvýšit míru recyklace těchto nápojových obalů, souhlasíte?
Osobně nejsem jednoznačně pro zavedení zálohování, protože současný systém sběru a třídění funguje. Mně osobně by třeba obtěžovalo schovávat a pak do obchodu vracet lahve. Nevím zkrátka, jestli zálohování bude pro lidi dostatečná motivace.
Pro recyklační firmy a výrobce by to ale samozřejmě bylo výhodné, protože se k nim už dostanou obaly vytříděné a čisté, nekontaminují se jiným směsným odpadem, který je právě ve žlutých popelnicích.
Jedním z negativ zavedení zálohového systému na PET lahve je riziko pro ostatní plasty (obaly od kosmetiky, čistících prostředků, kečupu nebo kelímky na jogurt, vaničky na máslo apod.), aby se dostaly do žlutých kontejnerů a byly také dotřiďovány a recyklovány. Vnímáte to tak?
PET sice patří mezi nejžádanější materiály, ale i u ostatních plastů platí, že jsou využitelné. Neměly by se ale kombinovat navzájem, aby se recyklovat daly. Mohou z nich vzniknout různé výlisky, zahradní nábytek, ploty, železniční pražce nebo lavičky.
Přečtěte si: Jak funguje zálohování PET lahví? Cílem je recyklace materiálu
Co by tedy podle Vás mohlo nejvíce pomoci skutečnému znovu využívání materiálu, který se vyrobí?
V prvé řadě bychom měli vyrábět a používat jen skutečně potřebné množství materiálů – znamená to třeba zavést znovu použitelné kelímky na akcích a festivalech, zavést omyvatelné příbory v rychlém občerstvení apod. A pak je to také o nových technologiích, které by dokázaly ty už vzniklé materiály recyklovat a udržet v oběhu. V tomto směru si myslím, že se bude koncentrovat pozornost. A jsem také ráda za různé start-upy a projekty, které jsou schopni lidé a třeba i studenti vymyslet.
Jakým směrem se technologie na zpracování odpadu momentálně ubírají?
My se často zaobíráme právě plasty a plastovými obaly v komunálním odpadu, ale je tu i další podstatná část odpadů z různých výrobních provozů. Všímám si, že se stále častěji objevují firmy, které přemýšlí nad zpracováváním vlastního odpadu. Ať už jdou třeba cestou pyrolýzy nebo přímo energetického využití odpadů, udržení materiálů v uzavřeném oběhu atd.
Jak jste o tom mluvila, plasty neznamenají jen obaly, ale škálu různých výrobků. Kdyby ze světa ze dne na den zmizely, co by podle vás lidstvu nejvíce chybělo? V nedávném průzkumu veřejného mínění 19 % Čechů zmínilo, že by jim nechybělo vůbec nic.
V takovém případě by ale nejezdili autem, neuvařili by si kávu v rychlovarné konvici nebo kávovaru, neměli by možnost číst tento rozhovor na svém telefonu nebo počítači, přišli by o mnoho vymožeností ve zdravotnictví atd.
Opět musím zopakovat, že lidé přemýšlejí v souvislosti s plasty především o obalových materiálech. Je ale potřeba tento pohled rozšířit o další souvislosti, rozhlédnout se kolem sebe a uvědomit si, kde všude plasty používáme, a že jsou v mnoha případech opravdu na svém místě a užitečné.
Záznam celého rozhovoru můžete zhlédnout na facebookové stránce magazínu.
