Plastové obaly mléčných výrobků zatěžují životní prostředí méně než obaly z jiných materiálů, jako je nevratné sklo, papír, hliník nebo spotřebitelem neoddělitelná kombinace materiálů (nápojový karton, kapsička apod.). Takové porovnání umožňuje metoda posuzování životního cyklu neboli LCA. Aktuální studie vypracovaná vědeckým týmem VŠCHT v Praze ukázala, že nejnižší uhlíkovou stopu mají jednodruhové plastové obaly a také obaly kombinující papír a plast.
Podle odborného garanta studie docenta Vladimíra Kočího se obecně nedá říci, zda je obal ekologický. Jednotlivé produkty mohou mít ve vzájemném srovnání nižší či vyšší environmentální dopady, nikdy však nulové.
Přečtěte si: Škodí plasty životnímu prostředí více než jiné materiály? Odpověď nabízí LCA
LCA analýza (z angl. Life Cycle Assessment) umožňuje potenciální environmentální dopady výrobků vyjádřit přepočtem emisí do jednotlivých složek prostředí na tzv. výsledky indikátorů kategorií dopadu. Jednou z nejčastěji používaných kategorií je klimatická změna označovaná jako uhlíková stopa (v g CO2 ekv.).
Plast vs. nevratné sklo
Pro vyčíslení dopadů obalů mléčných výrobků tým VŠCHT použil plastové kelímky, které vyrábí firma Greiner Packaging Slušovice a i na ostatní vzorky ve studii se pohlíželo, jako by se vyrobily v jejím provozu.
Při srovnání polypropylenového kelímku potištěného ofsetem, plastového kelímku doplněného kartonovým přebalem a nevratné skleničky na jogurt (která navíc obsahuje plastovou etiketu a kovové víčko), je uhlíková stopa plastu až 4x nižší než skla.
Plast vs. papír
Pro srovnání plastových kelímků na jogurt s papírovými alternativami posloužily obaly o objemu 350-400 ml. Polypropylenový kelímek s potiskem vykazuje stejnou uhlíkovou stopu jako “papírový” kelímek, a tak se může jevit papírová varianta díky její výrobě z obnovitelných zdrojů jako ekologičtější.
„Na trhu však momentálně neexistuje funkční obalové řešení mléčných výrobků výhradně z papíru. Analyzovaný kelímek má neoddělitelnou polyethylenovou laminaci, LCA analýza však počítá s teoretickou recyklací papíru a polymeru zvlášť,” upozorňuje zadavatel studie David Hausner ze sdružení Plastikářský klastr.
„Na rozdíl od kombinace plastu a papíru, kterou může spotřebitel snadno oddělit a každá část je zvlášť 100% recyklovatelná, papírové kelímky s mikrolaminací v současném systému mechanické recyklace znovuvyužitelné nejsou,” potvrzuje Ivo Benda ze společnosti Greiner Packaging.
Výrobci plastových obalů environmentální dopady své produkce dlouhodobě vyhodnocují. „Podle dat upravujeme stávající a vyvíjíme nová obalová řešení tak, aby byla co nejvíce udržitelná. Stále častěji však narážíme na líbivý požadavek vyhnout se úplně plastům, který je, jak ukazuje studie, neopodstatněný,” vysvětluje Ivo Benda.
Téměř žádný z porovnávaných vzorků se v konečném důsledku neobešel bez plastu. Jednoznačně nejnižší množství CO2 ale vykázaly jednodruhové plastové obaly resp. ty kombinující plast a papír.
Přečtěte si: Jaký vybrat kelímek na jogurt? Různé typy mají odlišné dopady na životní prostředí
Zajímavým faktem je také skutečnost, že varianta kelímku s přebalem z virgin materiálu má nižší uhlíkovou stopu (21 g CO2 ekv.) než varianta s přebalem z recyklovaného papíru (23 g CO2 ekv.).
Recyklace totiž vždy vyžaduje další vstupy do životního cyklu produktu (energie apod.), které mají dopad na životní prostředí. To samozřejmě neznamená, že by recyklace, která především šetří primární materiály a přispívá k naplňování cílů cirkulární ekonomiky, neměla smysl. Benefity recyklace nemusí být viditelné v uhlíkové stopě, ale v jiné kategorii dopadů.
LCA analýza se právě zabývá i dopadem odstranění obalu a s ním spojenými potenciálními benefity z recyklace příp. energetickým využitím. Významná je tato fáze zejména u skla a také hliníkové plechovky, kde se počítá s 95% materiálovým využitím oproti realistickým 29% u polypropylenu nebo papíru.
Plechovka, nápojový karton a další materiály
Významnější environmentální dopady v kategorii ‘klimatická změna’ má oproti plastovým obalům na mléčné výrobky také plechovka, nápojový karton nebo tzv. kapsička. U nich se výsledky kvůli různému objemu porovnávaných vzorků vztahují na 1 litr zabaleného produktu.
U výsledků vztažených na 1 litr zabaleného produktu je třeba zdůraznit, že tato funkční jednotka má vliv na vzájemné srovnání různých velikostí obalů. Ty schopné pojmout větší množství obsahu jsou k přírodě šetrnější. To ve výsledcích ovlivňuje např. uhlíkovou stopu 70ml “kapsičky”.
Ne u všech mlékárenských produktů jsou ale větší porce výhodnější, důležité je posuzovat také environmentální dopady způsobené plýtváním potravinami.
Přečtěte si: Snížení uhlíkové stopy potravin jde ruku v ruce se snížením plýtvání. Jak tomu napomáhají obaly?
Výsledkem LCA analýzy je porovnání environmentálních dopadů jednotlivých druhů balení mléčných výrobků v rámci jejich celého životního cyklu (tzv. od kolébky po hrob). To zahrnuje výrobu obalu včetně produkce materiálu, jeho dopravy a výrobního procesu, dopravu k zákazníkovi i odstranění obalu vč. příp. benefitů jeho znovuvyužití.
Uhlíková stopa analyzovaných obalů
| obal a jeho objem | g CO2 ekv./1 ks | g CO2 ekv./1 litr |
| PP (suchý ofset) 150 ml | 10 | 65 |
| PP+PAP 150 ml | 14 | 92 |
| GL 150 ml | 44 | 291 |
| PP_potisk 400 ml | 20 | 49 |
| PP+rPAP 350 ml | 23 | 57 |
| PAP+PE 400 ml | 20 | 49 |
| C/PAP 300 ml | 23 | 76 |
| ALU 250 ml | 31 | 125 |
| C/LDPE 70 ml | 22 | 311 |
Pozn: Porovnávají-li se výsledky LCA analýzy, u obalů o stejném objemu se vztahují na jeden kus. Při srovnání obalů o různém objemu je funkční jednotkou jeden litr balené potraviny.
