Vidíte-li odpadky v oceánech, v přírodě nebo na skládkách, máte většinou tendenci svalovat vinu na škodlivý a nerozložitelný plast, případně zhýčkaný životní styl. Co kdyby vám ale někdo řekl, že plast je jedním z největších vynálezů novodobých dějin a může výrazně přispívat právě k udržitelnému rozvoji?
Jako udržitelný obecně označujeme takový způsob života, který uchovává naše prostředí i pro budoucí generace, a to v environmentální, ekonomické i společenské rovině.
Pokud vnímáte plasty jen jako nežádoucí odpad v popelnicích nebo přírodě, ve spojení s udržitelností si můžete jen ťukat na čelo a nevěřícně kroutit hlavou. Pokud si ale za plast dosadíte významně lehčí náklad určený k přepravě, a tudíž menší uhlíkovou stopu nebo o výrazně delší trvanlivost balených potravin oproti těm nebaleným, už to na zlý plast zase tak nevypadá.
Právě ve způsobu využívání plastů a nakládání s nimi tkví jejich přednosti. A to přednosti takových parametrů, že ovlivňují nejen každodenní život, ale i jeho zachování na planetě Zemi pro další generace.
Přečtěte si: Plasty nejsou tak zbytečné, jak zaznívá od delegátů klimatického summitu
Jak mohou plasty přispívat k udržitelnému rozvoji?
- Díky svým unikátním vlastnostem (mechanická a chemická odolnost, nízká tepelná vodivost, dobrá tvarovatelnost, variabilita apod.) jsou využitelné napříč obory a v každodenních činnostech i speciálních odvětvích.
- Jsou levné na výrobu, a proto dostupné. Levná je totiž ropa, ze které se vyrábí. Ročně se využije pro výrobu plastů cca 8 % její světové spotřeby. (AV ČR)
- Jsou lehké, snižují přepravní hmotnost výrobků, a tím emise skleníkových plynů z dopravy.
- V podobě obalu prodlužují životnost potravin, a tím snižují plýtvání jídlem (a v konečném důsledku zase snižují emise skleníkových plynů, jejichž hlavním zdrojem je zemědělství sloužící k výrobě potravin).
- Jsou trvanlivé, a tím znovupoužitelné (viz také trendy re-use nebo upcycling).
- Jsou recyklovatelné – pokud je udržíme v oběhu a nevyužijeme jen jednorázově, mohou nám sloužit opakovaně ve stejné nebo jiné podobě.
- Jsou energeticky využitelné – plastový odpad se stává díky své výhřevnosti palivem pro elektrárny nebo alternativním zdrojem energie.
Přečtěte si: Co se děje s plasty ze žlutých popelnic? Třídění vždy neznamená recyklaci
Problém není plast, ale plastový odpad
Jakkoliv jsou plasty dobrým pomocníkem, co je degraduje v očích všech, je způsob nakládání po jejich použití, mnohdy jednorázovém. Tedy problém plastového odpadu. Právě na tuto oblast je proto třeba se v rámci jejich udržitelnosti zaměřit.
Řešením je přechod od lineárního k cirkulárnímu nakládání s plastovými výrobky. Zatímco v rámci lineární ekonomiky je směr od zdrojů k výrobkům a odpadu, cirkulární ekonomika je založena na přeměňování odpadů znovu na zdroje.
V souvislosti s plastovými obaly se aplikace principů cirkulární ekonomiky ubírá zejména směrem k:
- Zálohování plastových obalů a jejich znovunavracení do oběhu v původní podobě.
- Sjednocení počtu a složení typů obalů pro snazší a širší recyklaci.
- Zvýšení životnosti obalů (např. v přepravě balíčků). (Green Alliance pro BBC)
“Nejde přitom jen o uzavření kruhu zdrojů, ale i o zpomalení toku neboli zvýšení životnosti výrobků (pomocí promyšlených technologií a designu). Zvýšení možnosti náhrady dílů, oprav, vylepšení a přestavby (například zavedení větší modularity produktů). A v neposlední řadě narovnání toků zdrojů z vlastnění na sdílení co se změny spotřebitelského chování týká,” doplňuje Eva Bartek z OECD.
Pěstování plastů není řešením
V opozici k cirkularitě existují strategie snižování objemu plastového odpadu nebo náhrazování plastů rostlinnými materiály.
- V prvním případě se jedná o obecné omezení věcí, které jsou zbytečně vyrobeny z plastu a nejčastěji z nich vzniknou odpadky. Typickým příkladem jsou jednorázové kelímky na nápoje, příbory, vatové tyčinky nebo brčka.
V květnu 2019 vydala Rada Evropské unie směrnici o zákazu jednorázových plastů (Single-Use Plastics Directive).
- Ruku v ruce jde snaha o co největší míru recyklace plastového odpadu. Na příklad Evropská unie přijala v lednu 2018 takzvanou Plastic Strategy, jejímž cílem je dosáhnout 50% míry recyklace plastového odpadu a 70% míry recyklace plastových obalů.
- Další strategii může v tomto smyslu představovat snížení množství různých typů plastů tak, aby se využívaly jen ty snadno recyklovatelné. To souvisí s nutností rozvoje recyklačního trhu. “Jenže rostoucí recyklace nebude nikdy životaschopná, dokud cena původního materiálu (ropa a plyn) zůstane nízká,” namítají představitelé Zelených v Evropském parlamentu.
- Ani náhrada plastů za rostlinné materiály není z hlediska udržitelnosti řešením. Lidstvo se potýká s omezeným množstvím půdy pro pěstování plodin jako je např. cukrová třtina nebo kukuřice, ze které se plast dá vyrobit. Využívat půdu pro “pěstování plastů” proto není jedinou volbou.
- Ekologické obaly nejsou zatím trvale udržitelným řešením i proto, že jejich rozklad (např. kompostování) vyžaduje speciální technologie, navíc není zaveden systém jejich třídění. Často tak končí ve žlutých kontejnerech a mohou i zničit várku plastů jinak určených k recyklaci.
Plasty v oběhu
Podle Libby Peak z Green Alliance je proto cílem najít v souvislosti s plasty řešení nezvyšující emise, nepoškozující světové ekosystémy a nezanechávající v konečném důsledku ještě více odpadu.
Nový pohled na plasty v oběhovém hospodářství se zaměřuje už na jejich výrobu a používání tak, aby byly opětovně použitelné, opravitelné a recyklovatelné. „Recyklace rovněž přispěje ke snížení emisí skleníkových plynů a sníží závislost zemí EU na importu fosilních paliv. Dalším úkolem je snížit únik plastů a mikroplastů do životního prostředí,” stanovuje Strategie pro plasty v Akčním plánu EU pro oběhové hospodářství.
Zdroj: Photo designed by Freepik
