Udržitelný obal není jen takový obal, který je recyklovatelný nebo přímo vyrobený z ekologického materiálu. Záleží také na tom, proč jej vůbec používáme. Samotný pojem udržitelnost totiž představuje uchování prostředí i pro budoucí generace nejen v environmentální, ale také ekonomické a společenské rovině.
Do hry tak vstupují charakteristiky, které souvisí s užitečností obalu, jeho výrobou, spotřebou i zpracováním ve fázi odpadu, tedy celým životním cyklem. Často je pak s udržitelností spojována fáze přeměňování již využitých produktů znovu na zdroje, tedy základní princip cirkulární ekonomiky.
Přečtěte si: Udržitelnost v době plastové
Obal a jeho funkce
Udržitelný obal je tedy takový, který použijeme jen tehdy, když je to potřeba. Pro to je ale důležité si nejprve uvědomit, že nepředstavuje jen schránku pojímající produkt, ale plní také jiné funkce, především ochranou a manipulační.
- Obal chrání před ztrátou množství, ale i před poškozením obsahu nebo změnou jakosti. Často tak chrání prostředí (např. konzervuje) i lidské zdraví, obzvlášť patrné je to v případě potravin.
- Obal umožňuje skladovatelnost – např. maximální využití prostoru podle regálové pozice, prodejního množství, ale i typu dopravního a přepravního prostředku.
- Díky obalu se může jeho obsah přepravovat i na dlouhé vzdálenosti, přičemž se opět optimalizuje využití přepravní jednotky.
- Produkty v obalu jsou přizpůsobeny k manipulaci, nakládání s nimi se může automatizovat.
- Obal slouží i jako nosič informací – identifikuje obsah, upozorňuje a také svým vzhledem prodává.
Někdy se zdůrazňuje spíše hledání magického bodu, kdy je rovnováha mezi nedostatečným a přebytečným množstvím obalu. Také dochází k paradoxu, kdy se řada výrobců a prodejců snaží vyjít vstříc rádoby uvědomělé poptávce konzumentů vynecháním na první pohled škodlivých materiálů – třeba plastů, a jejich změnou za papír, sklo nebo bioplasty.
Bioplasty i některé jiné materiály zanechávají vyšší uhlíkovou stopu než plasty. Jejich preferencí se tak může stát, že stávající problémy životního prostředí jednoduše nahradíme novými.
Přečtěte si: Bez obalu neznamená bez odpadu aneb jak plastové obaly snižují plýtvání potravinami
Nízká uhlíková stopa životního cyklu obalu
Udržitelný obal je právě charakteristický nízkou uhlíkovou stopou svého celého životního cyklu. V případě plastů není tato stopa tak vysoká, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Objem skleníkových plynů by se zvýšil ročně až o 61 milionů tun CO2, pokud by se plastové obaly nahradily jinými materiály. Zpracování plastů totiž patří k nízkoteplotním technologiím nevyžadujícím tak velké množství energie jako jiné materiály. Navíc jsou lehké, a snižují tak přepravní hmotnost výrobků resp. emise z dopravy.
Přečtěte si: Je lepší sáhnout po obalu z plastu než z jiných materiálů. Má nižší uhlíkovou stopu
Emise z výroby energie potřebné k výrobě a zpracování různých druhů materiálů spolu s emisemi z dopravy jsou přitom největšími znečišťovateli ovzduší, vedoucí k alarmující klimatické změně.
Samotná výroba a zpracování plastů podílí na globálních emisích skleníkových plynů jen asi z 3,8 %. Navíc je může o 25 – 75 % (podle charakteru aplikace) omezit využití recyklátu oproti virgin materiálu.
Odpad a životní prostředí
Obaly, ať už jsou plastové nebo z jiného materiálu, nemohou být považovány za udržitelné, pokud končí jako odpad v životním prostředí. Základním předpokladem a požadavkem je proto výroba a nakládání s obaly tak, aby se daly opět použít, tedy recyklace.
Aby plastový obal zůstal v oběhu po co nejdelší dobu, musí splňovat několik kritérií. Ty jsou kompromisem mezi užitnou vlastností a jeho dopadem na životní prostředí. Upravují se tak již “staré” produkty na udržitelnou variantu, ale i vyvíjejí nové inovativní způsoby výroby i samotné podoby obalu.
Přečtěte si: UPO existuje. Stejně jako létající talíř ale udržitelný plastový obal čeká na svůj popis a oběžnou dráhu
Právě tzv. eko-design vede k recyklovatelnosti materiálu a zároveň k využívání recyklátu ve výrobě nových produktů. To je kýžený stav, do kterého ale promlouvají další, zejména ekonomické a legislativní faktory – jako v případě využívání recyklovaných plastů v potravinářství.
Nehledě na to musí ale celý recyklační průmysl aktuálně zdolávat překážky k tomu, aby mohl naplňovat svůj účel. Recyklační trh je potřeba podpořit z veřejných zdrojů tak, aby byl recyklát skutečně využíván a také nastavit třídění a zpracování odpadů plastů z obnovitelných zdrojů.
Než se tak stane, jsou plastové obaly, které spadají do výše nastíněných podmínek jejich udržitelné podoby, tím nejvhodnějším řešením pro obalový průmysl i životní prostředí.
