Voláte po omezení plastových obalů potravin v obchodech? A chováte se podle toho i při nakupování? Podle průzkumů se názory veřejnosti a reálné chování rozcházejí. Přesto se supermarkety a výrobci snaží rádoby uvědomělé poptávce vyhovět a působit ekologicky. Preference alternativ plastů ale paradoxně vede mnohdy k ještě větším environmentálním dopadům.

Veřejnost stále silněji upozorňuje na znečištění planety plasty. Prozatímním výsledkem ale je “nesouvislý a potenciálně kontraproduktivní přístup k jeho řešení,“ uvádí zpráva Plastové sliby (2020) britské environmentální neziskovky Green Alliance, která provedla hloubkové rozhovory se zástupci supermarketů a významných potravinových společností. 

Zpráva upozorňuje na to, že tlak veřejnosti na omezení plastových obalů vede k používání materiálů, které produkují ještě vyšší emise skleníkových plynů. Důležitý rozpor v britské společnosti vidí ale výzkumníci i v tom, že lidé sice volají po změně, ale jejich vlastní nákupní chování těmto změnám neodpovídá.

Brity znepokojují nejvíce tyto druhy obalů potravin: obaly sladkostí, černé plastové tácky, sáčky, fólie a víčka, lahve, kelímky, Tetrapak, plechovky. (Zdroj: Plastic promises)

85 % Britů je znepokojeno plasty a zajímá se hlavně o recyklovatelnost obalů v obchodech, kde nakupují. Zástupce jedné z dotazovaných společností uvedl, že v uplynulém roce zaznamenali 800% nárůst počtu dotazů zákazníků na toto téma.

Zároveň se třetina Britů hlásí k tomu, že kvůli balení změnili značky potravin, které nakupují. Toto pobouření ale není patrné v jejich nákupních návycích. 

“Lidé nenakupují méně, rozvážněji nebo šetrněji. Nesnaží se beze zbytku zužitkovat to, co nakoupí. Domácnosti neprodukují méně odpadu. Obsah nákupních košíků se během posledních let nezměnil. Veřejné mínění, které se teď obrátilo proti jednorázovým obalům, totiž nevidí důsledky svého rozhodnutí a jeho širší souvislosti,” zní závěry zprávy.

Pozor na dopady jiných materiálů 

“Rozhodnutí značek o přechodu od plastu se často přijímají bez ohledu na dopad zvolených náhradních materiálů na životní prostředí nebo na to, zda pro ně existuje nebo neexistuje adekvátní infrastruktura pro sběr a zpracování,” uvádí studie Plastové sliby. 

Přesto v roce 2019 deklarovalo 100 % britských supermarketů závazek snížit používání plastů. Strategie obchodníků i výrobců se zaměřují na zvýšení recyklovatelnosti a recyklovaného obsahu. Respondenti studie uvedli, že eliminují plasty tam, kde mohou, zejména u některých linek na čerstvé produkty.

Greenpeace pak mluví o negativním celosvětovém trendu nadnárodních společností přecházejících z plastů na jedno použití na papír na jedno použití nebo na biologický nebo kompostovatelný materiál.

Přitom třeba výroba papírových sáčků vyžaduje čtyřikrát více energie než těch plastových. Nemohou navíc posloužit k jinému účelu, jako obal na svačinu nebo sáček do koše.

I při zohlednění faktorů, jako je ztenčení ozonu, toxicita pro člověka a ekosystémy a znečištění vody a ovzduší, by se podle studie Northern Ireland Assembly musel papírový sáček znovu použít až 43x, aby měl menší dopad na životní prostředí, než průměrný plastový sáček.

Bioplasty situaci neřeší

Ještě více než papír zavání klamavými informacemi vyzdvihování bioplastů. Průzkum společnosti Grocer mezi více než 1000 jednotlivci v roce 2019 zjistil, že spotřebitelé si myslí, že biomateriály jsou ekologicky nejvhodnější obalové materiály, a to i ve srovnání s papírem, sklem, lepenkou, plastem a v pořadí následně hliníkem.

I zpráva Plastové sliby zmiňuje, že 81 % Britů nahlíží pozitivně na biodegrabilní materiály. Jedním dechem ale přiznávají, že jsou velmi zmatení, co vlastně znamenají biologické, kompostovatelné a biologicky odbouratelné obaly.

Přečtěte si: Bioplasty: náhrada plastových obalů nebo jen ekologický výmysl?

Bioplasty a jiné materiály zanechávají vyšší uhlíkovou stopu než plasty. Jejich preferencí se tak může stát, že stávající problémy životního prostředí jednoduše nahradíme novými.

Inovace obalových technologií však představují v současné situaci zjevně konkurenční výhodu. Je ale nutné, aby šly ruku v ruce se snižováním používání plastů i snižování skleníkových plynů. A to jde jen komplexnějším řešením používání materiálů, nejen líbivým greenwashingem.

Co na to Češi?

Kontext britské studie je aplikovatelný i na českou společnost. „Téma plastů silně rezonuje napříč médii. Vnímají to nejen spotřebitelé, ale také samotní výrobci a prodejci, kteří zavádějí nejrůznější opatření k tomu, aby plýtvání plasty omezili. Jak ukázal náš průzkum, nakupující jim to rozhodně vyčítat nebudou, naopak mohou tím posílit jejich věrnost a důvěru,“ komentuje výsledky průzkumu KPMG Karel Růžička, odpovědný za sektor nápojářství a potravinářství.

Ze jejich dat vyplývá, že více než 60 % Čechů by upřednostnilo při nákupu potravinu bez obalu, polovina respondentů při nákupu přihlíží k tomu, zda je nápoj ve vratném skleněném obalu. Tři čtvrtiny dotazovaných se vyjádřily pro zálohování plastových lahví. 

Na druhou stranu balené vody v PET lahvích kupuje alespoň výjimečně 70 % Čechů. Češi si také dosud nezvykli nosit vlastní sáčky do obchodů. Na dostupnost sáčků v obchodech spoléhá 68 % respondentů, 8 % tato problematika vůbec nezajímá.

Z výkumu o obalech v e-shopech společnosti Mail Step realizovaného prostřednictvím výzkumné agentury Data Collect (2016) zase vyplývá, že Češi si potrpí více na kvalitu a cenu balení než na životní prostředí. “Dvě třetiny zákazníků by odmítly ekologicky šetrný obal, kdyby za něj byl účtován sebemenší poplatek navíc,” zní závěr studie.

Co zmůže jednotlivec

“Většina se k ekologickému nakupování staví pozitivně, přesto však můžeme argumentovat, že se jejich postoje příliš neprojevují v praxi,” shrnuje celospolečenský trend i studie společnosti MIWA.

Podle sociálního psychologa Jana Krajhanzela Češi navíc nevěří, že by činy jednotlivce mohly něco ovlivnit. Ačkoliv 68 % Čechů znepokojují dopady klimatické změny, jen necelá pětina s tím hodlá něco dělat nebo kvůli tomu utratit více peněz.

Proto v tuzemsku, stejně jako v Británii, zákazníci spíše podléhají na oko ekologickým přístupům výrobců a prodejců věříc, že tím skutečně přispívají k ochraně přírody. Tato pohodlnost totiž nikoho nenutí věci skutečně měnit.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *