Produkce plastů a plastových obalů nevyhnutelně směřuje k uzavření oběhu materiálů. K nutné recyklovatelnosti výrobků se přidává požadavek využívání recyklátu v maximální možné míře. Zas tak přímočaré to ale nemůže být v potravinářském průmyslu. Článek to ukazuje na dvou materiálech, r-PET a recyklovaném polypropylenu

Pro udržitelnost plastových obalů není důležitá jen jejich recyklovatelnost, ale hlavně využívání recyklátu namísto primárního materiálu při výrobě nových produktů. V této fázi ale vstupuje do hry několik věcí:

  • jednak kvalita druhotné suroviny, která je závislá na způsobu zpracování, tedy mechanické nebo chemické recyklaci,
  • environmentální dopad daného zpracování resp. uhlíková stopa jednoho či druhého typu recyklace,
  • a v neposlední řadě i praktické a legislativní možnosti využití recyklátu v nových produktech. 

Podrobněji to ukazuje příklad dvou materiálů r-PET a r-PP v potravinářském průmyslu.

r-PET

Nejdál ve vývoji recyklátu pro balení potravin je polyethylen tereftalát. Je to jednak proto, že je pro tuto surovinu nastavený recyklační trh – její nejslavnější protagonisté, PET lahve, se snadněji dotřiďují a vstupují do mechanické recyklace. 

Vzhledem k tomu, že podle evropské legislativy a následně zákonů členských zemí musí být v roce 2025 v každé nové PET lahvi alespoň 25 % recyklátu, průmyslové zpracování se vyvíjí rychleji. A to i v potravinářství, kde je r-PET zatím jediným oficiálně schváleným recyklátem pro přímý styk s potravinami.  

Pro kontakt s obsahem určeným ke konzumaci ale musí recyklát obsahovat pouze materiál v potravinářské kvalitě (tedy jen odpad, který byl původně obalem potravin). Proto vytříděná surovina např. v Česku končí po zpracování častěji v nových autech nebo jako výplň oblečení. A na evropském trhu je tak momentálně nedostatkovým a také drahým artiklem.

Přečtěte si: Třídění a recyklace navrací plasty zpět do oběhu

Obal roku z recyklátu

“Hlavní překážkou pro větší využívání recyklátu při výrobě nových produktů je jeho cena, která je v případě r-PET až o 55 % vyšší než u virgin materiálu. Zároveň je zpracování technologicky náročnější, což se vše promítá do koncové ceny výrobku,” říká sales manager společnosti ALPLA Zdeněk Kubík a zároveň upozorňuje na špatnou dostupnost recyklátu v Evropě.

Právě závod v Bystřici přitom mechanický recyklát PET původem ze střední Evropy používá v inovativním řešení lahve pro pramenitou vodu Bony (pro řetězec Lidl). Tento produkt vyvinutý pro český trh získal ocenění Obal roku 2020 a uspěl i v zahraniční konkurenci soutěže organizace World packaging.

“Jedinečnost tohoto řešení spočívá nejen ve snížení dopadu na životní prostředí použitím 25 % recyklátu, ale také snížením hmotnosti lahve i víčka a celkovou úsporou uhlíkové stopy této lahve,” upozorňuje Zdeněk Kubík.  

Oceněný obal pramenité vody Bonny, který vyvinula společnost ALPLA

Řešení pro všechny obaly?

I přesto, že je recyklace PET příslibem, nenalezne využití ve všech potravinářských obalech. Třeba výrobce obalových řešení pro mlékárenství, greiner packaging, testuje, jak r-PET reaguje během vysokoteplotní sterilizace. Zjišťuje například, jak může být současný proces slučitelný se sterilizací pomocí par peroxidu vodíku.

Třeba tzv. Crystalline-PET (CPET) sice vydrží sterilizaci až do 240°C, nukleační činidla v něm obsažená nakonec ztěžují následnou recyklaci. Cílem je každopádně zajistit, aby mlékárny, které se rozhodnou používat r-PET, nebyly nuceny provádět změny v procesu plnění.

Naopak, kde obsah nevyžaduje horké plnění, sterilaci nebo pasterizaci, nabízí už nyní společnost ze Slušovic také oceněný kelímek ze 60% recyklovaného PET v kombinaci s papírovým přebalem. Kromě udržitelného obalu K3 používá r-PET také pro výrobu víček a dalších komponent. Jednou z možných cest je také využití recyklátů ve vícevrstvých obalech doplněných o funkční bariéru

Přečtěte si: Hledáme cesty, jak vyrábět obaly potravin z recyklátu

Obaly mléčných výrobků

Nejběžněji používaným materiálem pro balení mléčných výrobků je polypropylen. Pokud se recykluje mechanicky, nelze jej v současné době použít pro potravinářské účely. To je povoleno pouze při odběru r-PP od autorizovaných společností, které jej získávají chemickou recyklací

Takto se na trhu objevila už plastová vanička na zmrzlinu společnosti Magnum. Nově do oběhu poslala dózu na práškový bujón kombinující recyklovaný polypropylen a papírový přebal z recyklátu třeba i společnost Knorr. Ten vznikl díky certifikovanému cirkulárnímu PP polymeru SABIC, v rámci projektu TRUCIRCLE získaného pyrolýzou z použitého směsného plastu, který by jinak skončil ve spalovně nebo na skládce. 

Vanička a víčko nového balení K3-F pro bujón Knorr v prášku byly
poprvé vyrobeny ze 100% certifikovaného r-PP

Chemická vs. mechanická recyklace

I přes aktuální sázky spíše na termochemické procesy, je cílem  aby bylo do budoucna možné využívat také mechanický recyklát polypropylenu. Ten však není snadno dostupný, protože pro materiál neexistují žádné významné recyklační toky. Ale je žádané je nastavit, protože bez mechanické recyklace se tato průmyslová oblast neobejde. Nehledě na to, že má tento způsob zpracování oproti chemickému nižší uhlíkovou stopu.

Naopak výhodou chemické recyklace je, že umožňuje zužitkovat i znečištěný nebo kompozitní materiál. Výsledný produkt je srovnatelný s primárním materiálem, a nic mu tak nebrání v přísném schvalovacím procesu úřadu EFSA pro jeho používání při balení potravin.

Přečtěte si: Je chemická recyklace budoucností pro udržitelnost plastů?