V Česku sílí debata o zálohování nápojových obalů, jako jsou PET lahve a plechovky. Narozdíl od vratných skleněných lahví však nejde o jejich vymývání a znovuplnění, ale o recyklaci plastového nebo hliníkového materiálu a použití recyklátu k výrobě nových lahví. Obaláři a nápojáři volají po zavedení zálohového systému kvůli ekologii i nedostatku materiálu.
V Česku měl od července platit Zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí. Naplňuje se jím evropská směrnice zakazující plasty na jedno použití, jako jsou vatové tyčinky, brčka, příbory, kelímky nebo obaly na jídlo z expandovaného polystyrenu. Zároveň zahrnuje nové povinnosti pro výrobce nebo podobu a kvóty pro sběr plastových lahví na nápoje. Co všechno se novou legislativou změní v oblasti obalů?
Od ledna 2021 začnou platit nové zákony, týkající se také přímo obalů nebo výrobků s ukončenou životností. Zaměřují se především na minimalizaci skládkování a naopak zvýšení třídění a využití odpadů. Jdou tak vstříc evropským cílům nastaveným pro nadcházející roky.
Ve třídění odpadů Češi vedou, recyklace a hlavně využívání recyklátu pro výrobu nových produktů ale pokulhává. Překážkou je jim především vyšší cena materiálu zpracovaného z odpadu oproti tomu primárnímu, v případě plastů ropy. Co dalšího musí recyklační průmysl překonávat, aby naplňoval svůj účel? A jak mu k tomu (ne)pomáhají legislativní změny v oblasti odpadů, plastů a obalářství?
