V Česku měl od července platit Zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí. Naplňuje se jím evropská směrnice zakazující plasty na jedno použití, jako jsou vatové tyčinky, brčka, příbory, kelímky nebo obaly na jídlo z expandovaného polystyrenu. Zároveň zahrnuje nové povinnosti pro výrobce nebo podobu a kvóty pro sběr plastových lahví na nápoje. Co všechno se novou legislativou změní v oblasti obalů?

Zákaz jednorázových plastů v EU

Výrobky z plastu, které jsou obvykle určeny k tomu, aby byly před vyhozením použity pouze jednou nebo krátkodobě, podléhají od poloviny roku 2021 nové směrnici Evropské unie ve všech členských zemích. Cílem tzv. Single-Use Plastics Directive (SUP – 2019/904/EU) je předcházet jejich dopadu na životní prostředí a podporovat přechod k cirkulární ekonomice. Jedná se o významnou část naplňující evropskou strategii pro plasty.

Přečtěte si: Jaké výzvy pro plastové obaly představuje evropský balíček cirkulární ekonomiky?

Zákon zakazuje uvádět na trh:

  • plastové vatové tyčinky,
  • plastové příbory (vidličky, nože, lžíce, jídelní hůlky),
  • talíře,
  • brčka, na která se nevztahuje jiný právní předpis,
  • nápojová míchátka,
  • tyčky k uchycení a podpěře balónků, kromě balónků pro průmyslové nebo jiné profesionální použití,
  • nádoby na potraviny z expandovaného polystyrenu,
  • kelímky z expandovaného polystyrenu nádoby na nápoje z expandovaného polystyrenu,
  • výrobky z oxo-rozložitelných plastů (kompletní zákaz).

Plastové obaly

Mezi zakázané plasty na jedno použití patří také obaly. Nejtypičtějšími jsou nádoby na potraviny z expandovaného polystyrenu, ale např. také různé kelímky z tohoto materiálu, které slouží k okamžité spotřebě obvykle přímo z dané nádoby, a to bez jakékoliv další přípravy, jako je vaření či ohřívání (mají např. přímo upevněné plastové lžičky apod.). 

Pokud má však třeba restauratér zásobu menuboxů, může je používat ještě v přechodném ročním období, tedy do konce června 2022.

Menuboxy a další plastové jednorázové obaly se stávají ihned po použití odpadem

Kompletní a okamžitý zákaz naopak platí pro výrobky z tzv. oxo- rozložitelných plastů. Obsahují totiž přísady, které je prostřednictvím oxidace rozkládají na mikroplasty. Vyrábí se z nich např. sáčky na potraviny, tašky, balicí fólie nebo pytle na odpadky. Někdy jsou označovány jako bio-degradabilní, což může evokovat jejich šetrnost k životnímu prostředí. Přitom je tomu naopak. S tím souvisí i fakt, že se celá směrnice vztahuje i na bioplasty.

Přečtěte si: Bioplasty: náhrada plastových obalů nebo jen ekologický výmysl?

Zákaz se pak dotýká také obalů na bázi vláken, které obsahují plasty a na krabičky z lepenky a papíru, pokud u nich lze plast považovat za hlavní součást. Směrnice však blíže nespecifikuje povolený podíl plastového materiálu.

Příbory a brčka u obalů

Obaly ovlivní také to, že jejich součástí nemohou být plastové příbory a brčka. Třeba firma Greiner Packaging na to zareagovala tím, že polystyrenové nebo polypropylenové řady příborů nahradí skládací lžící z lepenky, s pomocí které lze konzumovat mléčné výrobky, lahůdky a různé speciality na cestách.

CBX Spoon z dílny Cardbox Packaging ve spolupráci s Greiner Packaging

Například k dětským nebo jiným nápojům už nebudou moci být přichycena plastová brčka. Naopak za brčko není považována dutá tyčinka držící cukrovinkové kuličky a lízátka.

Označování kelímků

Další změnou vstupující v platnost na začátku července 2021 je značení nápojových kelímků specifickým symbolem “Plast ve výrobku” nebo “Vyrobeno z plastu”, a to v tištěné, gravírované nebo ražené podobě a jazyce odpovídajícím trhu, na kterém se prodává.

Cílem je upozornit zákazníky na plastový materiál a také na negativní dopady na životní prostředí v případě nevhodného vyhození obalu po spotřebování obsahu. Značení musí být umístěno vodorovně na dobře viditelném místě na povrchu kelímku.

Piktogramy, které musí od července 2021 nést nápojové kelímky vyrobené částečně resp. kompletně z plastu Zdroj: Evropská komise

Evropská komise zatím nevydala konkrétní pokyny, jak danou směrnici aplikovat, ale dá se předpokládat, že značení bude povinné nejenom pro kelímky na pití, které znáte z koncertů nebo kaváren, ale piktogram se objeví také na kelímcích s nápoji, které se prodávají v obchodech a zkonzumujete je až později. Patří mezi ně jogurtové drinky, studené kávy apod.

Kromě nápojových kelímků platí povinnost značení také pro:

  • hygienické vložky a tampony a aplikátory tamponů,
  • vlhčené ubrousky, tj. předvlhčené ubrousky pro osobní hygienu a péči o domácnost,
  • tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky.

Osvěta spotřebitelů

Mezi opatření vyplývající ze směrnice SUP patří informování spotřebitelů o dostupnosti alternativ a recyklaci výrobků a o tom, jak správně nakládat s odpady. S tím souvisí od roku 2023 i povinnost reportovat a setrvale snižovat celkové množství spotřebovaných výrobků, jako jsou právě nádoby na potraviny, lahve či nápojové kelímky. 

Podle odhadů Ministerstva životního prostředí se v Česku ročně prodá zhruba 300 milionů plastových brček, 20 milionů talířů, 60 milionů příborů, 40 milionů nádob na jídlo a 40 milionů kelímků z expandovaného polystyrenu.

MŽP ČR

Směrnice má v sobě také zabudovanou tzv. zásadu „znečišťovatel platí“, tedy hrazení nákladů na úklid v souvislosti s nakládáním s odpady. Už nyní se přitom tato rozšířená odpovědnost výrobce vztahuje třeba na nádoby na potraviny nebo nápoje do tří litrů, nápojové kelímky či lehké plastové tašky.

Připevněná víčka u nápojů

Mezi nové legislativní požadavky pro výrobce spadá od července 2024 také nutnost připevnit k plastovým nebo kompozitním lahvím (např. tetrapak) o objemu do tří litrů uzávěr nebo víčko přímo k nádobě.

S inovativním řešením přišla společnost ALPLA. Její uzávěry, které nabízí ve třech různých podobách, zůstávají připevněné k lahvi po jejím otevření a také během používání. Pro jejich výrobu není oproti běžnému řešení zapotřebí žádný další materiál ani technické úpravy nebo investice do stávajících stáčeních linek.

Design všech lahví postupně ovlivní také minimální obsah 25 % recyklovaného plastu při výrobě do roku 2025 (pro PET lahve) a 30 % do roku 2030 (pro všechny lahve). EU má také požadavky na třídění – cílem je sběr spočívající v 90% recyklaci plastových lahví do roku 2029 (s dílčím cílem 77 % do roku 2025).

Přečtěte si: Omezení skládkování i ekomodulace pro obaly – od ledna platí nová odpadová legislativa

Proč omezovat jednorázové plasty?

Směrnice omezující jednorázové plasty souvisí s evropským akčním plánem přechodu na cirkulární ekonomiku, který je součástí Green Deal – zelené nebo někdy také nazývané klimatické dohody. Ta rozpracovává investiční plány v souvislosti se silným a aktuálním tématem udržitelnosti.

Akční plán Evropské komise je výzvou, protože ovlivní tak zásadní oblasti průmyslu jako je stavebnictví, automobilový průmysl, výroba textilu a nebo právě obalářství a zpracování plastu. Záběr tohoto balíčku je přitom velmi široký a jeho vzniku předcházela celá řada analýz, z nichž postupně vychází celá řada podstatných inovací jak na poli legislativy, tak v rámci vzniku nových byznys modelů.

Legislativní přechod je velmi komplexní a už teď se ukazuje svízelnost zapracování nařízení Evropské komise do lokálních obalových, odpadových a později i jiných zákonů. V Česku se projednání zákona poslanci k červenci 2021 nestihlo.

Související zdroje:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *