Plastové obaly jsou opředeny řadou mýtů, týkajících se jejich spotřeby i zátěže pro životní prostředí. Pod drobnohledem faktů ale tyto mylné předpoklady ztrácejí na síle. Plastový obal může být mnohdy ekologičtější než papír nebo sklo. V porovnání s jinými dopady na životní prostředí představují obaly jen velmi malou část. A jejich rádoby škodlivost se zmiňuje mnohem častěji než reálný užitek. Posuďte sami.
Plastových obalů je zbytečně moc
![](https://udrzitelnyobal.cz/wp-content/uploads/2021/04/myty_3.jpg)
V EU zaujímají plastové obaly 19 % z celkového obalového odpadu, sklo 18 %, dřevo 17 % a kov 5 %. Mnohem větší část tvoří obalový papír a karton (41 %). (Zdroj: Eurostat_waspac)
Patrný je přitom evropský trend ekodesignu. Postupně od roku 1991 se staly obaly z plastu v průměru o 25 % lehčí například díky lepším materiálovým vlastnostem, pokrokům ve vývoji a výrobní technologii. Tyto optimalizace vedly v západní Evropě k poklesu o téměř 3,9 milionu tun plastu ročně.
A pozor, i při snížení hmotnosti splňují plastové obaly všechny funkční požadavky, včetně hygienických či bezpečnostních při přepravě.
Plastové obaly škodí životnímu prostředí
![](https://udrzitelnyobal.cz/wp-content/uploads/2021/04/myty5.jpg)
Podle Evropské agentury pro životní prostředí za sebou zanechá každý Evropan zhruba 8,4 t uhlíkových emisí ročně. Na plastové obaly přitom připadá pouze 0,6 %, což je pouhý zlomek ve srovnání s uhlíkovými emisemi z dopravy, energie nebo výroby potravin.
Při ročním použití plastových obalů na osobu vzniká 50 kg emisí CO2. Pro srovnání, při jednom letu ekonomické třídy na trase Vídeň – Mallorca a zpět (2900 km) jich vzniká 550 kg, tedy 11x více.
Potraviny se zbytečně balí do plastu
![](https://udrzitelnyobal.cz/wp-content/uploads/2021/04/myty_6.jpg)
S uhlíkovou stopou souvisí i další benefit, který s sebou používání plastových obalů přináší – snižují plýtvání potravinami. Zatímco obal na kilogram čerstvého jídla v průměru zatíží životní prostředí 70 g CO2, zároveň ušetří 350 g CO2, které by se dostaly do ovzduší v případě, že by se to samé množství jídla nespotřebovalo a zbytečně vyhodilo.
- Salátová okurka zabalená v plastu vydrží až třikrát déle, než nezabalená. V obalu ztratí 1,5 % vody za 14 dní, bez obalu 3,5 % vody za 3 dny.
- Prodávání hroznového vína v sáčcích omezuje jeho plýtvání o celých 20 %.
- Maso ve vakuovém plastovém obalu vydrží až 16 dní, oproti 6denní lhůtě obvyklé pro maso nebalené.
Environmentální dopady samotných obalů se často přeceňují. Zatímco s potravinami celosvětově souvisí až 34 % emisí skleníkových plynů, pouze asi 3 – 3,5 % dopadu na klima je způsobeno balením potravin.
Hlavní problém plastů je, že se vyrábí z neobnovitelných zdrojů
![](https://udrzitelnyobal.cz/wp-content/uploads/2021/04/myty_8.jpg)
Pro výrobu plastových obalů se používá 1,5 % ropy vytěžené na celém světě.
Výroba plastů vyžaduje mnohem méně fosilních zdrojů, než si lidé myslí. Navíc jsou nutné i pro výrobu jiných obalových materiálů. U jedné litrové PET lahve se jich spotřebuje 0,56 l, kdežto u skleněné až 1,57 l. A na rozdíl od použitého paliva lze vyrobené plasty několikrát znovu zpracovat.
Sklo, papír a kov jsou ekologičtější než plast
![](https://udrzitelnyobal.cz/wp-content/uploads/2021/04/myty_1.jpg)
Jak moc zatěžuje životní prostředí každý typ obalu, dokáže porovnat tzv. LCA analýza. Tato metoda posuzuje životní cyklus produktu z hlediska vlivu na životní prostředí, a to zejména tvorby emisí CO2.
Srovnáme-li ekologickou stopu u 1 litrové PET lahve a skleněné lahve, pak při výrobě PET lahve je vytvořeno 107 g CO2, ovšem u skleněné 324 g CO2. PET lahev je tak 3 x šetrnější k životnímu prostředí.
Je to díky nižším energetickým výdajům při výrobě. Plast je velmi lehký, a proto se při přepravě vypouští méně uhlíkových emisí než při přepravě jiných obalových materiálů. Výhodou PET plastů je jejich snadná recyklace. PET lahve s vysokými podíly recyklovaných materiálů proto z hlediska své ekologické stopy jen těžko hledají konkurenty.
PET je tedy hodnotným materiálem. Musí však být zachován v recyklačním cyklu a v žádném případě nesmí být vyhazován svévolně do přírody.
Plastové obaly nejvíce znečišťují oceány
![](https://udrzitelnyobal.cz/wp-content/uploads/2021/04/myty4.jpg)
Plast, který se likviduje v zemích s fungujícím systémem nakládání s odpady, se do oceánu nedostane. 80 % odpadu ve světových oceánech pochází z pevniny, především z rozvojových zemí. Do oceánu je přináší hlavně řeky Niger, Nil, Indus, Ganga, Mekong, Amur a další asijské řeky.
Na znečištění oceánů mikroplasty se plastové obaly primárně nepodílí. Hlavními zdroji mikroplastů jsou syntetické textilie (35 %) a opotřebené pneumatiky (24 %). Mezi další původce mikroplastů v oceánech patří městský prach, silniční značení, námořní nátěry či přípravky osobní péče.
Plasty končí hlavně na skládkách
![](https://udrzitelnyobal.cz/wp-content/uploads/2021/04/myty_7.jpg)
Čím dál méně evropského plastového odpadu končí na skládkách. Stále častěji se naopak recykluje nebo spaluje. Při spalování plastů se využívá energie, kterou obsahují. Spalování je proto v případě plastů, které již nelze recyklovat, vhodnější než skládkování.
V Česku je velmi účinný kolektivní systém zajišťující zpětný odběr obalových materiálů. Plastů se jich daří shromáždit 69 %. Jejich další materiálové využití je však třeba v českém i evropském kontextu ještě více podpořit a nastavi účinný recyklační trh a odbyt recyklátu pro nové výrobky.
Plasty jen škodí
![](https://udrzitelnyobal.cz/wp-content/uploads/2021/04/myty_2.jpg)
Na závěr jedna zajímavost. Plastové obaly chrání zdraví lidí. Nejen jejich použitím přímo ve zdravotnictví, ale například kontaminovanou vodu lze vyčistit v průhledných PET lahvích pomocí UV záření. Toto jednoduché řešení může pomoci lidem žijících v oblastech, kde čistá pitná voda není dostupná.
V PET lahvích je dokonce přítomno velmi malé množství acetaldehydu. Tato přírodní látka se vyskytuje v potravinách a jako meziprodukt lidského metabolismu.
![](https://udrzitelnyobal.cz/wp-content/uploads/2021/04/myty_obaly.jpg)