Opatření proti šíření nákazy nového typu koronaviru ukázala, jak důležité jsou obaly potravin. Nejenže výrobek umožňují dostat ke spotřebiteli, ale především jeho obsah chrání, prodlužují trvanlivost a zároveň zajišťují jeho zdravotní nezávadnost. A ačkoliv se během pandemie zvýšila spotřeba jednorázových plastů, z hlediska udržitelnosti se jako důležitější problém potvrdil dosud nedostatečně vyvinutý recyklační průmysl.
Obaly jednou a dost?
Pandemie Covid-19 ukázala, že obal není jen odpad, ale především ochrana zdraví. Kvůli strachu z nákazy stoupla během pandemie poptávka po jednorázových plastech o 25 až 30 % oproti běžnému stavu, jak uvedl Plastikářský klastr. V hlavní roli byly nejen rukavice nebo sáčky, ale i jednorázové kelímky a nádobí.
Lidé se během nouzového stavu více zásobovali potravinami a balenými nápoji, což se projevilo na poptávce po PET a polypropylenu pro potravinářské využití.
“Zájem byl také o vláknařský polypropylen, ze kterého se vyrábí netkané textilie sloužící například pro výrobu jednorázových ochranných obleků a pomůcek,“ uvedl mluvčí petrochemického holdingu Unipetrol Pavel Kaidl s tím, že se zvýšila také potřeba polyetylenu k výrobě obalových materiálů jako jsou kanystry, nádoby na dezinfekci nebo mikrotenové foĺie.
S tím souvisí i navýšení spotřeby obalů ve zdravotnickém a hygienickém sektoru, u které se očekává, že zůstane na vysoké úrovni dlouhodobě. (Zdroj: EUPC)
Možnost vyhodit obal ihned po použití je zkrátka kvůli strachu ze šíření infekce pro mnohé tou nejbezpečnější variantou. Právě tyto obavy tak dočasně zvrátily tendence prodejců a ekologicky smýšlejících spotřebitelů využívat alternativy plastů a znovupoužitelné obaly.
I přesto není důvod k panice týkající se environmentálních dopadů. Třeba analýza společnosti Bloomberg nepředpokládá, že by v dlouhodobém měřítku měla tato zvýšená poptávka po jednorázovém obalovém řešení nějaký zásadní význam. Toto tvrzení podporuje i číselné vyjádření celkové poptávky po plastech napříč trhy, která během pandemie poklesla o 5 až 10 %.
Ve více alarmujícím slova smyslu to ale zaměřilo pozornost dvěma důležitými směry. Jednak tím, že plasty nejsou automaticky špatné, ale škodící odpad z nich dělají sami lidé. A také, že pro kýžené cíle jejich udržitelnosti není zatím dostatečně nastavený recyklační průmysl.
Přečtěte si: Mýty o obalech: Plasty škodí životnímu prostředí a je jich zbytečně moc
Recyklaci brzdí (nejen) levná ropa
Pro přechod na cirkulární ekonomiku jsou v Evropě nutné investice do sběru, třídění a recyklace odpadu, aby se v tomto odvětví vytvořil odolný trh. Ten v době pandemie oslabovala nejen jeho dosavadní nedotaženost, ale také nízké ceny ropy. Tak to alespoň vidí závěry studie Evropských plastikářských zpracovatelů (EUPC).
Překážky efektivní recyklace:
- Lidé netřídí nebo neumí třídit – hážou plasty do komunálního odpadu nebo rovnou do přírody. Když už třídí, tak kvůli alternativám (a jejich nedostatečnému značení) mohou kontaminovat vytříděný plast určený k recyklování.
- I svědomité třídění pomáhá jen do určité míry, protože více než 40 % plastů z třídicích linek zamíří do spaloven nebo na skládky. Každý zpracovatel si totiž vybere jen to, co dokáže zužitkovat. Většina sebraného plastového odpadu je (zatím) nerecyklovatelná – je složená z více druhů plastů nebo nemá své využití. Zvláštní kategorií jsou různé druhy změkčovadel nebo stabilizátorů a jiných přísad, které jsou přímo nebezpečným odpadem.
- Nefunkční třídění zvyšuje náklady na recyklaci, která není primárně veřejně prospěšnou prací, ale především obchodem. Plastového odpadu je přitom v současné době víc, než trh potřebuje, je proto nutné pro tento přebytek budovat nová zpracovatelská zařízení a trh pro využití.
- Z ekonomického hlediska je recyklát mnohdy dražší než původní surovina.
Přečtěte si: Recyklační průmysl potřebuje podpořit. Pomáhají mu zákony o odpadech nebo plastech?
“V odvětvích se zvýšenou poptávkou během pandemie dokonce ceny potravinářských recyklátů překonaly ceny panenské suroviny,” uvádí studie EUPC z května 2020. Podle ní představuje tato situace vážnou hrozbu nejen pro průmysl recyklační, ale pro celý přechod k evropskému oběhovému hospodářství pro plasty.
“Výrobci obalů rovněž potřebují právní jistotu pro navýšení používání recyklátů (z mechanického i chemického recyklování) pro potravinářství,” apeluje studie a zároveň poukazuje na nutnost úpravy legislativy zakazující plastové výrobky i v momentě, kdy neexistují alternativy, rovnocenné ve své funkčnosti, bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti.
Momentální požadavky na cirkularitu jsou velkou výzvou. Naše výrobky jsou velmi dobře recyklovatelné, nejsme ale schopni vrátit recyklát zpět do nového výrobku. Nejde o problém s technologií, či konstrukcí obalu, jde o samotný recyklát. V současnosti není na trhu kromě rPET jiný materiál schválený pro použití v potravinářství.
Ivo Benda, greiner packaging slušovice
Zdraví na prvním místě
“Obal je z hlediska dopadu na zdraví konzumenta důležitý jednak pro ochranu potravin a jednak hraje důležitou roli i při udržení jejich kvality,” upozorila pro Packaging Herald Jitka Sosnovcová ze Státního zdravotního ústavu s tím, že cena obalu ani jeho ekologická atraktivita nemůže být při hodnocení bezpečnosti nikdy privilegována před ochranou lidského zdraví. Ideálně musejí být ve vzájemné symbióze.
Funkce obalu v potravinářsřví:
- uchování a ochrana obsahu
- umožnění oběhu potravin
- usnadnění přepravy a manipulace v celém obchodním řetězci
- vizuální komunikace a marketing
- poskytování potřebných informací spotřebitelům
Zůstat u plastů proto dává smysl, zejména v momentě, kdy jsou vyráběny udržitelně. Co to znamená? Při designu obalu se kromě použitého materiálu zohledňuje také jeho velikost, hmotnost nebo technologie. To vše má dopad jak na následnou recyklovatelnost tak na uhlíkovou stopu generovanou obalem v průběhu jeho životního cyklu.
“Dlouhodobě sázíme na polyolefiny, tedy zejména polypropylen (PP) a polyethylen (PE). Tyto plasty jsou zdravotně nezávadné a velmi dobře se recyklují. Navíc se v případě zájmu dají místo ropy vyrábět také z obnovitelných surovin (přírodních zdrojů uhlovodíků),” dává jeden z příkladů výroby plastových a kombinovaných obalů pro potravinářství i technických plastových dílů Ivo Benda ze společnosti greiner packaging slušovice.
Právě ekodesign zaměřující se na použitý materiál, návrh i jejich bariérové (ochranné) vlastnosti je jediným aktuálním řešením vedoucím k udržitelnosti plastových obalů. U výrobců obalů pro potravinářství se tato strategie nezměnila ani pandemií. Zůstala nastavená s cíli chránit potravinu i zdraví člověka a to při minimalizaci dopadů obalů na životní prostředí.
Zároveň je ji ale třeba doplnit ještě funkčním nastavením oběhového hospodářství, zejména z hlediska recyklace i legislativy.
Zdroje:
The Impact of COVID- 19 on the Plastics Converting Industry in Europe, Květen 2020, EUPC – European Plastics Converters
Photo designed by Freepik
Přečtěte si: Výhodou plastů jsou jejich bariérové vlastnosti. Jak se využívají v obalech?
