Třídím, třídíš, třídíme… V Česku tohle platí téměř doslova. Systém sběrných míst tříděného odpadu je přístupný pro 99 % obyvatel zhruba 130 kroků od domova a aktivně třídí téměř tři čtvrtiny lidí. Co se ale stane s obsahem tzv. barevných kontejnerů pak? Ačkoliv se daří různé materiály vytřídit, ne vždy to automaticky znamená, že dojde k jejich následné recyklaci. Jaká je situace u plastových obalů? A jak se vyvíjí v čase? I na to naleznete odpovědi v následujících řádcích.
Téměř všemi tématy osmého ročníku česko-slovenského obalového kongresu Obalko se prolínala udržitelnost. Co zajímavého zaznělo v souvislosti s obaly potravin a spotřebního zboží? A v případě plastových obalů, na které je vždy upřená hlavní pozornost, jakou roli hrají výrobci, spotřebitelé a další články životního cyklu obalů? Bez každého z nich jednotlivě a zároveň vzájemné provázanosti se totiž udržitelný obal ani vyrobit nedá.
Produkce plastů a plastových obalů nevyhnutelně směřuje k uzavření oběhu materiálů. K nutné recyklovatelnosti výrobků se přidává požadavek využívání recyklátu v maximální možné míře. Zas tak přímočaré to ale nemůže být v potravinářském průmyslu. Článek to ukazuje na dvou materiálech, r-PET a recyklovaném polypropylenu.
Kudy se vydávají výrobci plastových obalů, aby přispěli ke zmírnění environmentálních dopadů šetřením neobnovitelných zdrojů a zároveň naplnili bezpečnostní funkci obalů na potraviny, ve které hraje plast klíčovou roli? Zeptali jsme se vedoucího vývoje a technologií firmy greiner packaging slušovice Radka Holubáře.
