Jak výrobce přistupuje k designu a optimalizaci obalů z hlediska udržitelnosti a cirkulární ekonomiky? Reaguje jen na požadavky zákazníků nebo přichází s vlastními inovacemi? Čím konkrétně přispívá k větší udržitelnosti plastových obalů? A zohledňuje cirkulární ekonomiku jen u materiálů nebo i v celé výrobě a provozu? Odpovědi přináší zástupci firmy Greiner Packaging Slušovice.
„V našem závodu i celém koncernu bereme při výrobě udržitelných obalů v potaz nejen volbu materiálu, která s sebou nese požadavky na bezpečnost, funkčnost, recyklovatelnost i obsah recyklátu, ale také zohledňujeme environmentální dopady různých typů obalů včetně dekorace,” říká jednatel přední obalářské společnosti Ivo Benda.
Přečtěte si: Jaký vybrat kelímek na jogurt? Různé typy mají odlišné dopady na životní prostředí
Odlehčování obalů
Eko-design se ve Slušovicích v současné době zaměřuje na odlehčování obalů tak, aby se snižovala přepravní hmotnost i šetřily primární zdroje.
„Například u polypropylenových kelímků na jogurt pro společnost Olma plánujeme snížit hmotnost z 4,8 g na 4,3 g, a to vše při zachování stejných mechanických vlastností a funkčnosti obalu. Takové odlehčení umožňuje jen u tohoto typu výrobku úsporu 50 tun plastu ročně,“ říká vedoucí oddělení projektového managementu David Pištěk s tím, že už teď jsou naplánované další podobné projekty.
Optimalizace balení a přepravy
S ohledem na udržitelnost se v Greineru zabývají i zlepšováním způsobu balení nebo přepravy. „Tady uvedu příklad jednoporcového kelímku pro společnost Popp Feinkost, který se podařilo nejen odlehčit, ale také o téměř třetinu navýšit množství obalů, které se vejdou na jednu přepravní paletu,“ upozorňuje Pištěk.
Společně se snížením hmotnosti a zvýšením množství kelímků v kartonu testují i možnost stohování palet při přepravě. „Po zavedení všech těchto úprav bychom zredukovali množství kamionů přepravující zboží k tomuto zákazníkovi o více než 60 %,“ dodává.
Využívání recyklovaného materiálu
Dalším trendem nejen v obalářství je využívání recyklovaného materiálu. „Třeba z polypropylenového kelímku s oddělitelným papírovým přebalem (tzv. K3 obal) u veganského produktu značky Harvest Moon přešel zákazník na kelímek z rPET, který navíc pochází z tzv. post-consumer recyklátu. Použití recyklátu v obalech určených pro potravinářský průmysl přitom není vůbec samozřejmostí,“ zmiňuje David Pištěk.
Přečtěte si: Hledáme cesty, jak vyrábět obaly potravin z recyklátu
Důležitým milníkem pro výrobní závod ve Slušovicích bude instalace technologie pro zpracování tzv. post-consumer recyklátu z PET lahví. „Ve spolupráci s dodavateli jsme jednak vyvinuli postupy čištění recyklátu tak, aby byl v souladu se standardy pro bezpečný styk s potravinami, a zároveň z toho materiálu dokážeme vyrábět folie pro následné tvarování. Takové výrobky najdou široké uplatnění v celé řadě potravinářských i technických aplikací,“ zdůrazňuje výrobní ředitel Tomáš Holoubek.
Vedle už zmíněných optimalizací Greiner Packaging také rozpracovává projekty na obaly, které by se k nim po použití vrátily a mohli je znovu materiálově zpracovat v rámci tzv. uzavřené smyčky (closed loop).
Trh a udržitelnost
Optimalizace obalů na straně výrobce vychází z aktuálních požadavků na udržitelnost a cirkulární ekonomiku v celé společnosti. Ty zohledňují stále ve větší míře i zákazníci – např. mlékárny resp. jejich odběratelé – zpravidla obchodní řetězce. Promlouvá do toho ale také autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, která nastavuje úroveň poplatků za uvedení na trh.
Přečtěte si: Ekomodulace by měla pomáhat především k lepší recyklaci
„Zákazníci stále více akcentují udržitelnost, zejména ale úspory, které z toho vznikají,“ přibližuje obchodní a marketingový manažer Petr Šimek. Poukazuje také na to, že tyto požadavky souvisí i s celkovým zdražováním surovin a energií.
Pokud podle něj nebude podpora od obchodních řetězců k udržitelnějším a někdy i dražším řešením, nebudou snahy výrobců i plničů co platné. „Jde o to, aby si také koncový spotřebitel odpověděl, jestli je ochoten, nebo si může dovolit, koupit dražší minerální vodu, paštiku nebo jogurt, a přijmout tak svou část odpovědnosti,“ myslí si Šimek.
Přečtěte si: Lidé se obávají plastových obalů, nákupy tomu ale nepřizpůsobují
I v době komplikované pandemií a zdražováním se podařilo ve Slušovicích realizovat řadu obalových inovací. „Vycházíme zákazníkům vstříc na úrovni jednotlivých typů obalů a řešení,“ vysvětluje obchodní manažer.
Pro představu uvádí tyto příklady:
- Společnost ALIMPEX food uvedla na trh pomazánková másla pro privátní značku významného českého řetězce v K3 obalu místo kelímku s PVC dekorací, čímž redukuje 33 % použitého plastu. Navíc tento design obsahuje monomateriálové víčko 2v1, které v sobě kombinuje vlastnosti hliníku a převlečného plastového víčka.
- Slovenská společnost Milsy uvedla na trh nátierky v kelímku s dekorací rPET sleeve.
- V současné době evidujeme zájem o udržitelné řešení pro kilové balení jogurtu apod.
Nové možnosti jsou také u obalů kombinujících plastový kelímek s papírovým přebalem. Tzv. K3 řešení je k dispozici s rPET kelímkem, s podílem recyklovaného papíru až 100 % a v systému sběru samooddělitelným právě tímto papírovým přebalem.
Udržitelná výroba
Ačkoliv environmentální stopa související přímo s použitým materiálem nebo dekorací je na první pohled považována za nejvýznamnější, je třeba vzít v potaz udržitelnost celého výrobního procesu.
Důležitou roli přitom hraje i optimalizace odpadového hospodářství firmy, stejně jako každá ze stěžejních součásti fungování výrobního závodu – energetické toky, efektivita technologií nebo infrastruktury.
Přečtěte si: Uhlíková stopa výroby plastových obalů? Záleží na každém detailu
„V případě optimalizace výroby i u nás platí známé heslo ‚Co neměřím, nemohu řídit a cíleně zlepšit‘. Proto v posledních letech investujeme do monitorovacích a měřících systémů, které nám dávají údaje nejen o výrobních technologiích, ale také o celkové spotřebě a využití jednotlivých médií potřebných pro stroje i pro administrativní a sociální zázemí firmy,“ říká výrobní ředitel Tomáš Holoubek.
I na základě takových dat připravují ve Slušovicích investiční projekty, modernizace zařízení nebo opravy.
„Do roku 2023 jsme se zavázali snížit spotřebu elektrické energie a emise CO2. Zmodernizovali jsme systém využívání odpadního tepla z kompresorů pro ohřev užitkové vody, nahradili systémy osvětlení za moderní LED s automatickým řízením, instalovali nové rozvody tlakového vzduchu pro eliminaci ztrát a místo zastaralých tvarovacích strojů instalujeme moderní inline technologie, které mají až o 30 % nižší energetickou spotřebu,“ vyjmenovává.
Do budoucna je podle Holoubka klíčové dokončit měřicí systém, který ve Slušovicích rozšiřují ještě o monitoring spotřeby vody, odpadního tepla a využívání systému chlazení na jednotlivých strojích.
Odpadové hospodářství
Druhým základním směrem optimalizace výroby je dosažení tzv. bezodpadového provozu: „Zaměřujeme se jak na eliminaci vzniku odpadů ve formě zmetků nebo nežádoucí kontaminace obalů během výrobního procesu, tak na odpady vznikající provozem závodu. Hledáme nejlepší využití pro různé typy odpadu – od obalových materiálů našich vstupních surovin až po bioodpad z firemní jidelny.“
Podle Tomáše Holoubka by se žádná optimalizace neobešla bez lidí, a proto se ve slušovickém závodu snaží zlepšovat znalosti i rozšiřovat povědomí o aktivitách spojených s cirkulární ekonomikou. „Každý pracovník zkrátka může ovlivnit a zlepšit udržitelnost výrobků a procesů ve firmě,“ uzavírá.
Přečtěte si: Kongres Obalko: Výrobci zvedají hozenou rukavici pro udržitelnost obalů
