Produkce a spotřeba potravin za sebou zanechává výraznou uhlíkovou stopu. Na otázky, jak ji snížit, jaké další environmentální dopady s sebou strava nese i jakou roli v tom všem hrají spotřebitelé, se zaměřil webinář mezinárodní organizace ProVeg. Jednotliví odborníci ukázali, že významným hybatelem na cestě k nižším emisím je přechod od živočišné k rostlinné stravě, svou nezastupitelnou roli ale mají také udržitelné obaly.
Co pro přední hráče na trhu znamená pojem udržitelný obal? Zohledňují především ekologickou nebo funkční stránku obalů? Mají konkrétní příklady? Nebo považují udržitelnost pouze za buzz word současnosti?Jejich odpovědi (řaděné abecedně) se dozvíte v anketě.
Plastové obaly mléčných výrobků zatěžují životní prostředí méně než obaly z jiných materiálů, jako je nevratné sklo, papír, hliník nebo spotřebitelem neoddělitelná kombinace materiálů (nápojový karton, kapsička apod.). Takové porovnání umožňuje metoda posuzování životního cyklu neboli LCA. Aktuální studie vypracovaná vědeckým týmem VŠCHT v Praze ukázala, že nejnižší uhlíkovou stopu mají jednodruhové plastové obaly a také obaly kombinující papír a plast.
Vysadit nové stromy a snížit tak uhlíkovou stopu lidské činnosti nebo přímo produktů – to je častý záměr výrobců i jiných iniciativ. Že to v masivním měřítku, a zejména na místech k tomu nevhodných, nemusí být až tak dobrý nápad, začali upozorňovat vědci po zveřejnění One trillion tree kampaně na Světovém ekonomickém fóru v roce 2020. Shrnul to mimo jiné americký zpravodajský web The Verge.
