Globální produkce potravin s sebou nese až třicet čtyři procent celkových emisí skleníkových plynů. Zhruba třetinu jídla však zbytečně ztrácíme. Snížení plýtvání by přitom mohlo uhlíkovou stopu potravinářského průmyslu eliminovat o 5 až 10 %. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je optimalizace balení. Pro mnohé však překvapivě to neznamená úplné zavržení obalů, a to ani plastových.
Proč dochází k plýtvání?
- Na celém světě se ročně ztratí nebo vyhodí 1,3 miliardy tun jídla. (FAO)
- V EU ročně vyplýtváme 88 milionů tun jídla. (Projekt FUSIONS*)
- Průměrný Čech ročně vyhodí až 37,4 kg potravin. (MZLU Brno)
Důvody plýtvání potravinami jsou různé, od obchodních norem nebo přebytků v zemědělství, přes nedostatečnou koordinaci v maloobchodě, až po zvyky spotřebitelů.
Největší část potravin (až 53 %) se podle studie Evropské komise z roku 2018* vyhodí na úrovni domácností. Podle odhadů je to nejčastěji protože zboží už nevypadá tak dobře, jak lidé očekávají. Vliv má také nesprávné nakupování a plánování jídla nebo neznalost rozdílu mezi pojmy „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“. Většina lidí potravinu vyhodí ihned, jakmile k těmto datům dojde.
Jak souvisí označování trvanlivosti potravin s plýtváním? Podrobné informace shrnuje brožura iniciativy Zachraň jídlo.
Podle britské orgainizace WRAP* by přitom pouhý jeden den trvanlivosti potraviny navíc mohl ve Velké Británii za rok ušetřit až 250 tisíc tun vyhozeného jídla.
Jak snížit plýtvání jídlem?
Nejenže plýtvání potravinami v domácnostech vyspělých zemí způsobuje zvýšené náklady i ekonomické ztráty kvůli plýtvání zdroji, ale na globální úrovni souvisí s problematikou hladu a také produkci emisí skleníkových plynů způsobujících klimatické změny.
Přečtěte si: Klimatická změna: alarmující téma systému i jednotlivců
Snížení plýtvání potravinami by přitom mohlo uhlíkovou stopu potravinářského průmyslu eliminovat o 5 až 10 %. Jak?
Relevantním prostředkem k tomuto cíli je zapojení obalových technologií. Ty totiž pomáhají zamezit zbytečným ztrátám potravin v průběhu exportu od producentů, přes zpracovatele až ke spotřebitelům.
Obal:
- umožňuje fyzickou ochranu, aby se zabránilo poškození,
- poskytuje bariérovou ochranu pro delší trvanlivost,
- zabraňuje neoprávněné manipulaci,
- splňuje důležitou funkci při logistice i uchovávání,
- podporuje prodej potravin,
- efektivně řídí porce.
I malé porce mají smysl
Na první pohled se může zdát, že balení samostatných porcí navyšuje zbytečně obalový materiál a je neekologické. Z porovnání jednotlivých variant, které vedl v rámci studie Stop Waste – Save Food výzkumný institut Denkstaat*, je ale patrné, že uhlíková stopa nespotřebované větší porce sýra je mnohem vyšší než uhlíková stopa zahrnující více obalu u menších porcí sýra, u kterých nedochází tak snadno k plýtvání.
Zdroj: STOP waste – SAVE food, denkstaat
I zde to ale souvisí jak s uhlíkovou stopou samotných potravin, tak typu obalu. Tudíž balení menších porcí jahodového džemu, který má výrazně nižší uhlíkovou stopu než sýr, navíc do skleněných obalů, které mají mnohem vyšší dopady na životní prostředí než plast, je naopak nesmyslné.
Uhlíkovou stopu potravin si můžete orientačně spočítat pomocí kalkulačky, kterou publikovala britská BBC.
Uhlíková stopa obalů
Ačkoliv obaly, včetně plastových, prokazatelně přispívají ke snížení environmentálních dopadů potravinářského průmyslu, častěji jsou mylně označovány za hlavního původce. V průměru je totiž pouze 3 – 3,5 % dopadu balených potravin na klima způsobeno balením.
Zdroj: STOP waste – SAVE food, denkstaat
Podle společnosti Sonoco jsou to právě mylné představy o dopadu plastových obalů na životní prostředí, které zakrývají skutečnost, že mohou být klíčovým řešením problému s plýtváním potravinami.
Studie Denkstaat to vyčíslila tak, že použití obalu ušetří až pětkrát více emisí než generuje samotná výroba obalů pro čerstvé produkty.
Přečtěte si: Bez obalu neznamená bez odpadu aneb jak plastové obaly snižují plýtvání potravinami
Přibližně 70 % respondentů průzkumu realizovaného denkstaat považuje odpad z obalů za větší environmentální problém než plýtvání potravinami, ačkoli fakta ukazují opak. Vynechání obalů vytváří více potravinového odpadu v maloobchodu nebo v domácnostech, protože výrobky jsou méně chráněny.
Na co se zaměřit?
Kromě již zmíněného plánování jídelníčku a nakupování spíše podle aktuální potřeby než hromadně na delší dobu dopředu nebo zužitkovávání zbytků, je cestou vedoucí ke snížení ekologické zátěže potravin také bezobalové nakupování z lokálních zdrojů.
- Naopak v případě dovozu potravin není opodstatněné obal zavrhovat. Salát vypěstovaný a dovezený v zimním období do střední Evropy ze Španělska představuje méně emisí skleníkových plynů než salát vypěstovaný ve vytápěném skleníku v místě spotřeby.
- Stejně tak je podstatnější ochranná a bezpečnostní funkce obalu. Jedním z hlavních úkolů balení je udržovat kvalitu zabaleného produktu nebo jej chránit před poškozením a znehodnocením.
- V potaz je důležité brát také samotné nakupování. Pokud je vzdálenost od obchodu vůči zakoupenému množství v kg přibližně jedna ku jedné pak samotný dopad nákupní cesty na klima může být podle studie denkstaatu nejméně o polovinu větší než celková uhlíková stopa výroby a distribuce potravin do obchodu.
U výroby a spotřeby jídla vstupují do hry různé proměnné. Při módním vyhýbání se obalům za každou cenu je přitom důležité přemýšlet v širších souvislostech.
Přečtěte si: Když je zbytečný obsah, je zbytečný i obal
* Zdroje:
– Estimates of European Food Waste Levels, FUSIONS, 2016.
– Market study on date marking and other information provided on food labels and food waste prevention, European Commission, 2018.
– Reducing food waste by extending product life, WRAP, 2015.
