Firmy orientující se na spotřební zboží si stanovují ambiciózní udržitelné cíle. Nicméně aby se je podařilo naplnit, musí změnit celý hodnotový řetězec. Jaké další výzvy to s sebou přináší? A znamená to pro ně také příležitosti? Na to hledali odpovědi zástupci mezinárodní konzultační společnosti McKinsey & Company.
V důsledku pandemie COVID-19 se naše životy drasticky změnily, ani to ale zcela nedokázalo zastínit jedno z nejaktuálnějších témat – potřebu utvářet více udržitelnou ekonomiku. Naopak, tento úkol přitáhl ještě větší pozornost veřejnosti, po tom, co jsme mohli sledovat extrémní výkyvy počasí.
Proto se také na podzim 2021 sjeli ve skotském Glasgow hlavní představitelé zemí, aby na klimatické konferenci diskutovali o výzvách, které před námi leží. I když se převážně debatovalo o největších producentech emisí, jako je energetika, ocelářství nebo stavebnictví, tak byl k opatření vyzván i sektor spotřebního zboží.
Přečtěte si: Plasty nejsou tak zbytečné, jak zaznívá od delegátů klimatického summitu
Co je to udržitelnost?
Co ale znamená samotný pojem udržitelnost? V jeho nejširším významu pokrývá tři oblasti: environmentální, sociální a správní (governance) neboli zkráceně ESG. Konkrétně zahrnuje míru odpovědnosti, které společnosti přebírají za udržitelný rozvoj ve všech třech zmíněných oblastech, a to bez ohledu na to, co se po nich ze zákona požaduje.
Pro mnohé je udržitelnost hlavně o tom, jak využíváme přírodní zdroje a jak tím ovlivňujeme klima. To je velmi důležité právě i pro výrobce spotřebního zboží. Dodavatelský řetězec typické společnosti v tomto segmentu generuje mnohem vyšší ekologické náklady než vlastní provoz: například je zodpovědný za více než 80 % emisí skleníkových plynů a více než 90 % dopadu na ovzduší, půdu, vodu, biologickou rozmanitost a geologické zdroje.
Přečtěte si: Klimatická změna: alarmující téma jednotlivců i systému
Průmysl spotřebního zboží čelí obrovské environmentální výzvě – do roku 2030 bude muset své emise skleníkových plynů snížit o více než polovinu. Vzhledem k tomu, že se ale očekává, že jak prosperita, tak i spotřeba budou v příštích letech nadále růst, je nutná zásadní změna myšlení. Vyžaduje to nové obchodní modely odpovídající požadavkům cirkulární ekonomiky.
Pod tlakem vznikají příležitosti
Vedle stanovených klimatických cílů stupňují tlak stále přísnější ekonomické požadavky – například prostřednictvím odvodů jako je daň z plastů. Nebo v rámci evropské zelené dohody Green Deal, stanovující, že do roku 2030 budou muset být všechny obaly na území EU znovu použitelné nebo recyklovatelné.
Přečtěte si: Jaký výzvy pro plastové obaly představuje evropský balíček cirkulární ekonomiky
Více udržitelnosti a environmentální odpovědnosti požadují po firmách i ostatní.
- Spotřebitelé stále častěji nevidí udržitelnost u produktu jako pouhou alternativu, ale přímo na jejím základě posuzují, jestli daný výrobek koupit, či ne. Dvě třetiny spotřebitelů tvrdí, že změnily své nákupní zvyky, aby tak snížili dopad na životní prostředí. Proto nepřekvapuje, že značky propagující ekologické benefity svých produktů zaznamenávají rekordní tržby.
- Zaměstnanci a jejich získávání může být další skvělou příležitostí. Dvě třetiny lidí pod 34 let při hledání pracovního místa jako hlavní kritérium posuzují udržitelnost zaměstnavatele. A bez ohledu na věk, tři ze čtyř zaměstnanců tvrdí, že, by jejich zaměstnavatel měl klást větší důraz na environmentální a sociální problémy.
- Pro investory se orientace na ESG již stala pevnou součástí jejich rozhodování, jak ukázal průzkum ve více než čtyřiceti investičních společnostech. Finanční sektor je tak v tomto směru o něco napřed.
- Nové firmy na trhu si čím dál více ukrajují z celkového podílu na trhu, pokud jsou “zelené”. Ve spotřebním sektoru je 57 % nově založených společností orientovaných na udržitelnost a environmentální a sociální dopady jsou relevantní faktorem pro jejich obchodní strategii.
S tímto rostoucím tlakem ze všech stran, není déle otázkou, zda se zaměřovat na udržitelnost či nikoli, ale jak konkrétně.
Přečtěte si: Jak se vyrábí udržitelné plastové obaly? Greiner optimalizuje jednotlivé kusy i celou výrobu
používá environmentální, sociální a správní (governance) faktory k hodnocení firem a samospráv, jak pokročily v oblasti udržitelnosti.
Jedná se o první koncept související s udržitelným investováním, který byl brzy přijat velkými indexy (např. S&P Dow Jones Indices zahájila v roce 1999 Dow Jones Sustainability World Index).
je koncept udržitelnosti zavedený v roce 2015 a řízený divizí pro cíle udržitelného rozvoje při Ministerstvu ekonomických a sociálních věcí OSN.
17 cílů udržitelného rozvoje představuje program rozvoje na období 2015 – 2030 a navazuje na úspěšnou agendu Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs).
Rating ESG
Ratingové agentury ukazují, jak si firmy vedou v oblasti udržitelnosti a přepočítávají to právě na skóre dosažené v rámci ESG. Nejlepších výsledků dosahují v ukazatelích, které jsou důležité především pro jejich obchod. Aby toto skóre firmy vylepšily, plánují na udržitelnosti do budoucna pracovat.
- Danone chce do roku 2030 využívat energii výhradně z obnovitelných zdrojů a snížit spotřebu vody o čtvrtinu.
- Nestlé spustilo program, který zaručí 30 milionům farmářů a lidí na venkově stabilní příjmy v zemědělství.
- Unilever chce snížit environmentální dopady vody, odpadů a skleníkových plynů na jednoho spotřebitele o 50 %.
- Adidas plánuje pro své výrobky využívat do roku 2024 pouze recyklovaný polyester.
Tyto iniciativy ukazují jen některé z ambiciózních cílů předních hráčů na trhu. Udržitelnost je ale téma, které zasahuje hluboko do všech oblastí, a vyžaduje tak podle odborníků z McKinsey & Company strukturovaný a holistický přístup.
Přečtěte si: Co znamená pojem udržitelný obal?
