Jste přesvědčeni, že obaly vyrobené z plastu představují větší dopad na životní prostředí než ty ze skla, papíru nebo plechovky? Opak je pravdou. Studie hodnotící množství uhlíkových emisí při globálním uplatnění různých materiálových scénářů pro výrobu obalů hovoří jasně pro plast.
Jaký obal preferovat ve vztahu k dopadu na životní prostředí? Právě tím se zabývala výzkumná studie autorů působících na Centre for Environmental Policy prestižní Imperial College London a ve společnosti Veolia UK.
Co je to LCA a jak funguje při srovnávání materiálů? Přečtěte si rozhovor s odborníkem na environmentální dopady produktů: Když je zbytečný obsah, je zbytečný i obal.
Vědci přepočítali u PET lahví, kartonových krabic, plechovek a lahví jejich celkové emise za rok na hmotnost obalu pro daný obsah. Environmentání dopad přitom hodnotili globálně na základě poznatků více studií posuzování životního cyklu, tzv. LCA metody. A ze srovnání vyšla jako nejlepší volba balení z plastu.
Plast vs. sklo
Studie Examining Material Evidence dospěla k závěru, že kdybychom všechny plastové obaly nahradily jinou dostupnou alternativou, emise z produkce a používání obalů by mnohonásobně vzrostly.
V případě nahrazení plastové lahve sklem by nárůst emisí odpovídal provozu 22 větších uhelných elektráren.
Jak je to možné? Při posuzování dopadu baleného produktu na životní prostředí ve vztahu k materiálu obalu, hraje totiž velkou roli hmotnost obalu a energetická náročnost jeho zpracování.
LCA přitom nehodnotí pouze emise uhlíku, ale celou řadu dalších kategorií, jako je spotřeba vody a vznik různých druhů odpadů při těžbě a zpracování. A to ve všech fázích životního cyklu výrobku, včetně jeho zpracování jako odpadu. Dokáže ji však vyjádřit právě množstvím skleníkových plynů.
Přečtěte si: Uhlíková stopa výroby plastových obalů? Záleží na každém detailu.
Plastové obaly v Česku
Výhodnost plastového balení oproti skleněnému vyčíslil třeba český výrobce mléčných produktů Olma. Zatímco do jejich závodu jeden kamion přiveze 960 tisíc kelímků na jogurt. Stejné množství skleniček by muselo přivézt 12 kamionů.
Podobně uvažuje také jiný výrobce mlékárenských produktů Hollandia, podle kterého skleněný obal na 500 gramů jogurtu váží stejně jako 34 kelímků na stejnou hmotnost produktu. Je tak nákladnější a více zatěžující na přepravu včetně návratu na místo, kde bude opět naplněn.
I v případě nápojových obalů představuje nejhorší dopady na životní prostředí nevratná skleněná láhev. Ukázala to LCA studie Technické univerzity ve Vídni pro společnost ALPLA. Podle ní vychází u vody (nebo limonády apod.) jako nejšetrnější nápojový obal vratná PET lahev, zároveň jsou příslibem i její nevratné varianty s vysokým podílem recyklátu.
Jednorázové plastové obaly jsou z hlediska dopadů na životní prostředí výhodným řešením, obsahují-li recyklát. V případě mléka je dokonce i varianta z virgin materiálu méně zatěžující než kartonová krabice nebo sklo.
Je také třeba poznamenat, že hliníkové plechovky a kartonové obaly, přestože jsou často vyzdvihovány jako alternativy k plastovým lahvím, obsahují samy množství plastu (víčka, vrstva mezi plechovkou a obsahem apod.).
Regulace, recyklace, re…
V celkovém měřítku se výroba a zpracování plastů podílí z asi 3,8 % na globálních emisích skleníkových plynů. Srovnání se nabízí třeba s dopravou, v níž vzniká zhruba 30 % všech emisí oxidu uhličitého.
Zatímco ve výrobě automobilů jsou dlouhodobě pro osobní dopravu nastavené limity, pro obaly zatím stanoveny nebyly. Přesto u těch plastových bude podporováno využití recyklátu, který může omezit emitované skleníkové plyny o 25 – 75 % (podle charakteru aplikace) oproti použití virgin materiálu. Očekává se rovněž snaha snížit skládkování plastů, které je celosvětově odhadováno na 79 %.
Přečtěte si: Jaké výzvy pro plastové obaly představuje evropský balíček cirkulární ekonomiky?
Uhlíková neutralita
Proč se vůbec zabývat emisemi skleníkových plynů a usilovat o tzv. uhlíkovou neutralitu? Omezení zbytečných emisí tohoto typu pomůže zpomalit klimatickou změnu ve smyslu globálního oteplování. Jakým způsobem to udělat s důrazem na rychlost změn definují klimatické dohody a také tzv. Zelená dohoda pro Evropu.
V případě výrobních podniků, třeba těch zpracovávajících plast, je možné spočítat uhlíkovou stopu produkce i výrobků a cíleně ji snížit. V místě vzniku, ale i na úplně jiném místě planety pak tyto emise lze vyvážit opatřeními, která povedou k pohlcování CO2,, a tím dosáhnout neutrální bilance.
