Oblíbené jogurty Florian, dětské Olmíky, smetany, máslové i sýrové pomazánky nebo čerstvé mléko – všechny tyto produkty jsou spojeny se společností Olma. Většinu z nich naleznete zabalenou do plastových obalů. Proč je to momentálně nejvýhodnější řešení? Jakou proměnou prošly obaly v Olmě za posledních 10 let? A proč nenajdete jejich jogurty nebo mléka zabalené ve skle nebo výhradně papíru?  

O přístupu k udržitelnosti obalů mléčných produktů jsme hovořili s generálním ředitelem společnosti Olma Martinem Krystiánem.


Ing. Martin Krystián nastoupil do tradiční mlékárenské společnosti Olma, a.s. v roce 2009, je místopředsedou představenstva a od roku 2017 zastává pozici generálního ředitele. V Olmě, která je třetím největším zpracovatelem mléka v České republice, se dlouhodobě zabývá také udržitelností výrobků, včetně jejich obalů. 


Produkty v Olmě, ať už jogurty, smetany, másla nebo mléko jsou balené do plastu. Proč je tento materiál pro vás vhodný?

Už z povahy našich produktů má velký význam, aby byly zachovány ve své kvalitě, trvanlivosti a také bezpečnosti pro zákazníky. Aby po celou dobu do expirace neměnily vlastnosti a přinášely stejné potěšení. A samozřejmě mléko i další polotekuté výrobky potřebují pevný nepropustný obal. A plast je ve všech těchto případech v současnosti tou nejvhodnější volbou i z pohledu ekologie

V souvislosti s plasty se ale často mluví o jejich negativním vlivu na životní prostředí. Jak to vnímáte?

My dlouhodobě zvažujeme celou řadu aspektů, jaký obalový materiál zvolit. Osobně jsem v Olmě 12 let a celou tu dobu řešíme obaly velice zodpovědně na základě dvou hlavních přístupů. Jednak aby obal chránil potraviny po stránce hygienické a také aby byl jeho dopad na životní prostředí co nejmenší.

Vyhodnocujeme to především pomocí uhlíkové stopy a porovnáváme jednotlivé dopady různých obalových materiálů na životní prostředí při kontextu zachování bezpečnosti potraviny. Důležitý aspekt je také snížení plýtvání s potravinami a v tom hraje obal významnou roli.

Přečtěte si: Bez obalu neznamená bez odpadu aneb jak plastové obaly snižují plýtvání potravinami

Na co jste se zaměřili vzhledem k udržitelnosti obalů vašich výrobků? Jakými největšími proměnami prošly za posledních 10 let a proč?

Olma byla jedna z prvních, která uvedla mléko do PET lahve, první, která uvedla kelímky nejen potištěné, ale i se sleevem. Jsme dnes jedni z prvních, kteří začali používat kelímky s výrazně sníženým podílem plastu, což umožňuje kombinace s papírovým přebalem. Šli jsme řadou cest, ale tu nejdůležitější teď vidíme ve snižování hmotnosti našich obalů, ať už kelímků na jogurty nebo lahví na mléko a pak především ve zpětném využívání recyklovaných materiálů. A jelikož jsme jedničkou na trhu s čerstvým mlékem, tak se jedná o významný objem.

A u obou těchto kategorií výrobků jsme v plastových obalech ušetřili za poslední dva roky 157 tun plastu a 660 tun CO2. Věnujeme se problematice ale dlouhodobě, vybíráme pečlivě polymery, ze kterých se obaly vyrábějí, tak aby byly plně recyklovatelné, sleevy jsme buď odstranili nebo nahradili plně recyklovatelným materiálem tak, abychom dosáhli jednodruhovosti pro snadnou recyklovatelnost, takže úspory jsou velké. Je pravdou, že nejde snižovat váhu obalů do nekonečna a u určitých kelímků jsme už na hraně, ale ještě stále na dalších výrobcích pracujeme.

Přečtete si: Jaký vybrat kelímek na jogurt? Různé typy mají odlišné dopady na životní prostředí

V souvislosti s plasty se často mluví o jejich negativním vlivu na životní prostředí. Jak se vyvíjí v Olmě postoj k plastu a plastovým obalům?

Nás neprobudily až záběry v televizi a alarmující články, přistupovali jsme k tématu zodpovědně už dříve a snažili se produkovat plastů co nejméně. Obaly odpovídají velikosti výrobků, zbytečně je nenafukujeme. A zároveň usilovně pracujeme na tom, abychom dostali do obalů zpět recyklovaný materiál. A to nejen u PET lahví, kde je ta diskuze nejsilnější a byli jsme první, kteří mléko zabalili do lahve s 50% podílem rPET. Děláme to tak už rok  a budeme v tomto trendu pokračovat. Chceme použití recyklátu rozšířit i na kelímky z polypropylenu.   

Cíl, aby se materiál vracel zpět do oběhu, ale není důležitý jen u plastů, ale i u jiných materiálů. Obal zkrátka musí mít co nejvyšší udržitelnost a naopak nejnižší uhlíkovou stopu. Ne všechno, co se tváří jako ekologické, potom touto optikou ekologické skutečně je.

Foto: Olma

V souvislosti s uhlíkovou stopou se objevují tendence zaobírat se dopady produktů, zboží jako celku, nejen z hlediska obalu – díváte se i tímto směrem? Přece jen obal tvoří výrazně menší část zátěže pro životní prostředí oproti obsahu tedy konkrétně mléčným výrobkům.

Ano, bereme to v potaz, ale je to značně komplikovaná záležitost. Slyšíme i názory, že spotřeba živočišných výrobků by se měla snížit. A že zátěž z chovu zvířat je vysoká a podobně. Ale tady je stejně důležité podívat se na všechny souvislosti, obzvlášť na energetické a výživové hodnoty těch konečných produktů. Stojím si za tím, že mléko je v tomto smyslu superpotravina.

Pokud máte rostlinné výrobky jako náhražky živočišných variant masa a mléka, musíte se stejně tak ptát, jaké zdroje jsou na jejich výrobu potřeba, na jakých půdách daná rostlina vyroste, jakou spotřebu vody to s sebou nese a v neposlední řadě, jaké hodnoty a živiny to předává. Jde i o to nakrmit lidstvo s určitou efektivitou a s co nejmenším dopadem na životní prostředí. Vyváženou a zdravou stravu podporujeme, a proto i čistě rostlinné výrobky také vyrábíme, nicméně pouze z regionálních a vysoce udržitelných surovin. 

Přečtěte si: Je lepší sáhnout po obalu z plastu než z jiných materiálů. Má nižší uhlíkovou stopu

Když se vrátíme zpět k obalům i tady to není jen otázka plastů, ale právě porovnávání celkových dopadů na životní prostředí i u jiných materiálů. Zvažovali jste proto přechod na sklo nebo papír?

Ano, porovnáváme to. Sklo je považováno za ekologický obal, protože má dobrou recyklovatelnost, ale jeho uhlíková stopa je 5 až 8x vyšší, a to i v případě, že jej budeme recyklovat. Jeho nevýhodou je vysoká hmotnost. Pokud mám plastový kelímek, který váží 5 gramů na 150 gramů jogurtu a nebo mám na to samé množství 130g skleničku, už jen tento rozdíl přináší nevýhodu. U PET lahve je to 26 g v plastu vs 330 g ve skle.

Nehledě na emise, které vzniknou v průběhu přepravy, tak i pro nás manipulovat celkově se 31 milionů kilo víc, to je obrovská zátěž pro logistiku i životní prostředí. Je to neřešitelné jak technicky, tak i výslednou uhlíkovou stopou. Místo dnešních 250 kamionů by k nám muselo přijet 3200 kamionů. A to nemluvím ani o energetické náročnosti zpracování skla a dalších proměnných. Výsledek je z řady analýz zřejmý ve prospěch plastu. 

A co papír?

Papír je bezesporu výborný materiál. Začali jsme jej hojně používat právě v kartonových přebalech, kde doplňuje plast, aby ho mohlo být v kelímku použito co nejméně. Aktuálně tak šetříme 30 % množství plastu proti standardnímu obalu. Začali jsme s tzv. K3 obaly už zhruba před deseti lety u našich Olmíků a nyní máme devět řad takových produktů, např. Florian Active nebo i jogurty z ovsa řady Green Day. U K3 obalů je uhlíková stopa ještě výrazně nižší, protože papír je z recyklátu, celkově je to plně recyklovatelný obal, plastový kelímek je jednodruhový, transparentní a lehký. 

Foto: Olma

Je cestou i 100% papírový obal? Máte s tím zkušenost?

Při podrobnějším zkoumání pro náš segment momentálně dostupných papírových obalů většinou zjistíte, že se jedná o vícevrstvý a vícemateriálový obal. Pokud máte výrobek, který je tekutý, potřebujete obal, který jednoduše udrží tekutinu uvnitř, nebude se rozpadat. Proto musí být samotný papírový karton nějak vyztužen či musí být použitá nějaká vrstva, dříve to byla vosková, v tuto chvíli je to tenká fólie nejčastěji plastová nebo hliníková. A pak je recyklovatelnost tohoto obalu značně snížena.

V tuto chvíli neznám obal, který by byl jen z papíru a byl by vhodný pro tekutější výrobky, jako jsou ty naše mlékárenské. 

Recyklovatelnost obalů je důležitá, ale nestačí sama o sobě – vždy je tam důležitý i jednotlivý člověk, který po vyprázdnění obsahu musí s obalem nějak naložit. Přece jen ten dopad obalů není až tak velký v případě, že se udrží materiál v oběhu, ale hlavně tehdy, když skončí ať už na skládce nebo volně v přírodě. Vzděláváte vaše zákazníky a je to také něco, co je zajímá?

Foto: Olma

Představa o ekologičnosti je u zákazníků často zkreslená. Je třeba neustále edukovat a upozorňovat na ten celkový pohled, který dokážeme nahlédnout právě prostřednictvím uhlíkové stopy. A my to prostřednictvím médií a sociálních sítí neustále děláme. Ta odpovědnost ale ve finále je na každém spotřebiteli. I on koneckonců bude raději manipulovat s lehkým plastovým obalem, než když si z obchodu nese těžkou tašku a když mléko dopije bude muset mít před domem místo jednoho kontejneru na sklo čtyři a tak dále. 

Chceme v tom být samozřejmě také skutečně odpovědní. Dlouhodobě se držíme tří priorit.

  • Tou první je zákazník a jeho požadavky na výrobek.
  • Druhou je kvalita našich produktů, ze které nikdy neuhneme.
  • A tou třetí je právě životní prostředí.

A u toho třetího bodu si mohou být lidé jistí, že pokud budeme mít k dispozici lepší materiál, do kterého by šlo naše mléčné výrobky zabalit, tak to uděláme. Nebudeme to ale dělat účelově, abychom se jen tvářili, že je to ekologické. Podrobně sledujeme data a na základě reálných podkladů vše vyhodnocujeme a rozhodujeme odpovědně vždy ve prospěch zákazníka a přírody.

Záznam celého rozhovoru můžete zhlédnout na facebookové stránce magazínu.