Češi nemají dostatek informací o plastech, a snadněji tak věří mýtům. Přitom nevyvozují osobní odpovědnost za jejich používání. Vyplývá to z průzkumu společnosti Perfect Crowd zaměřeného na vnímání plastů, třídění a životní styl s plasty. Shromážděná data také potvrdila negativní postoj lidí k plastovým obalům. Oproti těm z jiných materiálů jsou přitom pro přírodu mnohdy nejpříznivějším řešením.
Třídím, třídíš, třídíme… V Česku tohle platí téměř doslova. Systém sběrných míst tříděného odpadu je přístupný pro 99 % obyvatel zhruba 130 kroků od domova a aktivně třídí téměř tři čtvrtiny lidí. Co se ale stane s obsahem tzv. barevných kontejnerů pak? Ačkoliv se daří různé materiály vytřídit, ne vždy to automaticky znamená, že dojde k jejich následné recyklaci. Jaká je situace u plastových obalů? A jak se vyvíjí v čase? I na to naleznete odpovědi v následujících řádcích.
Rozšířená odpovědnost výrobce ve smyslu placení poplatků za likvidaci produktů ve fázi po použití není žádná novinka. Známe ji například u elektroodpadu nebo autovraků, ale i obalů – tady se ale v souvislosti se změnami v odpadovém hospodářství v posledních letech proměňuje. Zatím však v Česku není plnohodnotným nástrojem, který by podporoval recyklaci a používání recyklátů v nových výrobcích, myslí si Jan Daňsa, Country manažer pro český a slovenský trh společnosti ALPLA. Více zmiňuje v rozhovoru.
Jaké zajímavosti o udržitelnosti se během měsíce května objevily v médiích a na internetu? Jaká témata zarezonovala společností? Přinášíme vám pět článků, kde se dozvíte o plánu udělat z Prahy klimaticky neutrální metropoli, s čím přišel obchodní řetězec Lidl, jak třídit kosmetiku, o plastových cihlách z Británie nebo novém závazku Formule 1.
