Produkce a spotřeba potravin za sebou zanechává výraznou uhlíkovou stopu. Na otázky, jak ji snížit, jaké další environmentální dopady s sebou strava nese i jakou roli v tom všem hrají spotřebitelé, se zaměřil webinář mezinárodní organizace ProVeg. Jednotliví odborníci ukázali, že významným hybatelem na cestě k nižším emisím je přechod od živočišné k rostlinné stravě, svou nezastupitelnou roli ale mají také udržitelné obaly.
Rozšířená odpovědnost výrobce ve smyslu placení poplatků za likvidaci produktů ve fázi po použití není žádná novinka. Známe ji například u elektroodpadu nebo autovraků, ale i obalů – tady se ale v souvislosti se změnami v odpadovém hospodářství v posledních letech proměňuje. Zatím však v Česku není plnohodnotným nástrojem, který by podporoval recyklaci a používání recyklátů v nových výrobcích, myslí si Jan Daňsa, Country manažer pro český a slovenský trh společnosti ALPLA. Více zmiňuje v rozhovoru.
Co pro přední hráče na trhu znamená pojem udržitelný obal? Zohledňují především ekologickou nebo funkční stránku obalů? Mají konkrétní příklady? Nebo považují udržitelnost pouze za buzz word současnosti?Jejich odpovědi (řaděné abecedně) se dozvíte v anketě.
Plastové obaly mléčných výrobků zatěžují životní prostředí méně než obaly z jiných materiálů, jako je nevratné sklo, papír, hliník nebo spotřebitelem neoddělitelná kombinace materiálů (nápojový karton, kapsička apod.). Takové porovnání umožňuje metoda posuzování životního cyklu neboli LCA. Aktuální studie vypracovaná vědeckým týmem VŠCHT v Praze ukázala, že nejnižší uhlíkovou stopu mají jednodruhové plastové obaly a také obaly kombinující papír a plast.
