Pro online magazín Udržitelný obal byl rok 2020 startovním. Do témat týkajících se plastových obalů, udržitelnosti a cirkulární ekonomiky ale vplul rázně. Získal si čtenáře z řad běžné i odborné veřejnosti. A zajímavé informace přináší i v roce 2021, z obsahu svého i jiných médií.
3 nejčtenější články v roce 2020
Je lepší sáhnout po obalu z plastu než z jiných materiálů. Má nižší uhlíkovou stopu
Nejčtenější článek v roce 2020 odpovídá na otázku: Jaký obal preferovat ve vztahu k dopadu na životní prostředí? A pro mnohé možná překvapivě odpovídá, že mnohdy ten plastový, a to z hlediska skleníkových plynů.
Kdybychom totiž všechny plastové obaly nahradily jinou dostupnou alternativou, emise z produkce a používání obalů by mnohonásobně vzrostly. V případě záměny plastu za sklo by tento nárůst odpovídal až emisím srovnatelným s produkcí 22 uhelných elektráren.
Bez obalu neznamená bez odpadu aneb jak plastové obaly snižují plýtvání potravinami
Uhlíková stopa hraje důležitou roli i v uvědomění, že ne každé nahrazení nebo eliminace plastového obalu, je nutně ekologické. V případě potravin totiž plastové obaly výrazně snižují plýtvání potravinami. A to samotné má za následek daleko větší emise CO2 a tudíž vliv na klimatickou změnu, než výroba a použití obalu. Řečí čísel balení potravin ušetří až pětkrát více emisí než generuje samotná výroba obalů pro čerstvé produkty.
Lidé se obávají plastových obalů, nákupy tomu ale nepřizpůsobují
Článek zmiňuje data britské studie zabývající se v případě eliminace plastových obalů spíše módním trendem než pro-ekologickým smýšlením obchodních řetězců. Zároveň zdůrazňuje důležitý rozpor mezi tím, co lidé v obchodech chtějí a jak reálně nakupují.
Toto téma doplňuje v českém kontextu i studie CVVM, podle které se tři čtvrtiny Čechů nezajímají o problematiku obalů, ve kterých nakupují potraviny.
5 tipů na zajímavé články o plastech a udržitelnosti odjinud
Před 100 lety položil chemik Hermann Staudinger základ zkoumání polymerů, dnes obecně známých pod pojmem plasty. Jeho zkoumání bylo spojeno s firmou BASF, která uvedla na trh první komerční polymer: polystyren. Ale co o sto let později, kdy plasty čelí hlavně ekologickým výzvám?
Filip Dvořák z českého zastoupení BASF uvedl v článku, že: „Budoucnost polymerů leží jak v jejich opětovném využívání prostřednictvím termochemické recyklace, tak ve vývoji nových, ekologicky šetrných materiálů s podílem biomasy.“ Zároveň ale poukazuje na legislativní překážky pro chemickou recyklaci v Českém a evropském prostředí.
Na rozdíl od kovu nebo skla má plast omezenou recyklační schopnost. “Jeho chemická struktura je daleko komplexnější a čistota plastů je jedním z nejzásadnějších faktorů celého procesu, jak z pohledu druhového (PET, PE, PP), tak i od vnějších kontaminací,” uvádí autoři článku Albert Schandl, Lukáš Václavík. A zmiňují také “přitěžující okolnosti”, jako je degradace chemické vazby při termomechanické recyklaci nebo nízký zájem o recyklovaný materiál.
Svět balení: Greiner Packaging sází na recyklované materiály
Recyklát a jeho použití při výrobě nových produktů je a bude extrémně důležité téma. Výrobci plastových obalů hledají cesty, jak recyklát používat. Třeba v potravinářství to není ale až tak jednoduché. Cestou jsou materiály, jako r-PET nebo r-PP, získané chemickou recyklací u certifikovaných společností.
Forbes: Na sklonku doby plastové. Rok 2021 bude v duchu konce jednorázových plastů
Článek jako jeden z mnoha shrnuje evropské nařízení, které se promítne do oblasti “jednou a dost” používání plastů. A to takových plastů, které nejvíc znečišťují životní prostředí. Jedná se o brčka, vatové tyčinky, víčka a nebo jednorázové obaly a kelímky na jídlo a pití z restaurací nebo kaváren. Jejich uvádění do oběhu nebude od července 2021 možné.
“Zatímco řadě podnikatelů nová pravidla situaci zkomplikují, mnohé české firmy je vnímají jako příležitost,” uvádí autor článku Mikoláš Rec a zmiňuje např. výrobce slámových brček We-Straw nebo systém vratných obalů na jídlo pro restaurace ReKrabička.
Autorka článku Kateřina Čepelíková shrnula, jak se obchodní řetězce Albert, Billa, Kaufland, Lidl a Tesco snaží snižovat roční spotřebu obtížně recyklovatelných plastů. Jednak u obalů pro své privátní značky, třeba mléčné výrobky nebo nápoje, ale i při přepravě a skladování zboží. U čtení článku ale pozor na známou poučku, že není všechno zlato, co se třpytí resp. že úplně bez obalu vždy neznamená bez odpadu.
