Jaké zajímavosti o udržitelnosti se během měsíce května objevily v médiích a na internetu? Jaká témata zarezonovala společností? Přinášíme vám pět článků, kde se dozvíte o plánu udělat z Prahy klimaticky neutrální metropoli, s čím přišel obchodní řetězec Lidl, jak třídit kosmetiku, o plastových cihlách z Británie nebo novém závazku Formule 1.
V Česku měl od července platit Zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí. Naplňuje se jím evropská směrnice zakazující plasty na jedno použití, jako jsou vatové tyčinky, brčka, příbory, kelímky nebo obaly na jídlo z expandovaného polystyrenu. Zároveň zahrnuje nové povinnosti pro výrobce nebo podobu a kvóty pro sběr plastových lahví na nápoje. Co všechno se novou legislativou změní v oblasti obalů?
Globální produkce potravin s sebou nese až třicet čtyři procent celkových emisí skleníkových plynů. Zhruba třetinu jídla však zbytečně ztrácíme. Snížení plýtvání by přitom mohlo uhlíkovou stopu potravinářského průmyslu eliminovat o 5 až 10 %. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je optimalizace balení. Pro mnohé však překvapivě to neznamená úplné zavržení obalů, a to ani plastových.
Plastové obaly jsou opředeny řadou mýtů, týkajících se jejich spotřeby i zátěže pro životní prostředí. Pod drobnohledem faktů ale tyto mylné předpoklady ztrácejí na síle. Plastový obal může být mnohdy ekologičtější než papír nebo sklo. V porovnání s jinými dopady na životní prostředí představují obaly jen velmi malou část. A jejich rádoby škodlivost se zmiňuje mnohem častěji než reálný užitek. Posuďte sami.
