Nová legislativa zakazující některé jednorázové plasty se provozovatelů a zákazníků rychlého občerstvení, restaurací, ale i kaváren nebo stánků s nápoji, dotkne nejviditelněji u menuboxů, příborů, brček a kelímků. Jakými materiály ale stávající plastové obaly nahradit, aby nezpůsobily ještě více škody v přírodě či na zdraví? Alternativy okomentovala odbornice z Obalového institutu SYBA Iva Werbynská.
Jaké zajímavosti o udržitelnosti se během měsíce května objevily v médiích a na internetu? Jaká témata zarezonovala společností? Přinášíme vám pět článků, kde se dozvíte o plánu udělat z Prahy klimaticky neutrální metropoli, s čím přišel obchodní řetězec Lidl, jak třídit kosmetiku, o plastových cihlách z Británie nebo novém závazku Formule 1.
V Česku měl od července platit Zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí. Naplňuje se jím evropská směrnice zakazující plasty na jedno použití, jako jsou vatové tyčinky, brčka, příbory, kelímky nebo obaly na jídlo z expandovaného polystyrenu. Zároveň zahrnuje nové povinnosti pro výrobce nebo podobu a kvóty pro sběr plastových lahví na nápoje. Co všechno se novou legislativou změní v oblasti obalů?
Globální produkce potravin s sebou nese až třicet čtyři procent celkových emisí skleníkových plynů. Zhruba třetinu jídla však zbytečně ztrácíme. Snížení plýtvání by přitom mohlo uhlíkovou stopu potravinářského průmyslu eliminovat o 5 až 10 %. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je optimalizace balení. Pro mnohé však překvapivě to neznamená úplné zavržení obalů, a to ani plastových.
