U výrobků z plastu je často zdůrazňována jejich škodlivost na životní prostředí. Jsou syntetické, mají dlouhý poločas rozpadu, při jejich spalování vznikají pro ovzduší škodlivé látky, plastové odpadky jsou pohozené v přírodě a zaplavují oceány. Tento běžný pohled ale míří jen na viditelnou špičku ledovce. K posouzení ekologických dopadů je důležité brát v potaz jejich celkový životní cyklus.
Evropská unie a její členské státy se intenzivně snaží zabránit zbytečnému odpadu a podporovat oběhovost plastů. Legislativně regulují výrobu i odpadové hospodářství. V potravinářském průmyslu ale naráží na nutnost ochrany jídla a spotřebitele, která může budit dojem, že je v opozici s ekologickým přístupem. Opak je ale pravdou. Plastové obaly potravin dokážou naplňovat oba cíle.
Plasty jsou běžnou a užitečnou součástí moderního života. Jejich nadužívání a zejména to jednorázové se ale stalo problematickým. Důležitá je proto jejich úprava tak, aby se daly opět použít – recyklace. Ta začíná už u třídění odpadu a jeho dalšího zpracování. To má ale zatím své limity.
Jak vnímáte plast a obalové materiály? Na jedné straně může být obava o přírodu. Na druhé straně je plast velmi variabilní ve využití, lehký, omyvatelný a chrání obsah, který obaluje. Ke skloubení obou přístupů může pomoci zamyslet se nad vrácením plastových obalů znovu do oběhu. Možnostmi jsou recyklace, znovupoužití (re-use) nebo přetvoření pro jiné využití (upcyklace).
