Češi nemají dostatek informací o plastech, a snadněji tak věří mýtům. Přitom nevyvozují osobní odpovědnost za jejich používání. Vyplývá to z průzkumu společnosti Perfect Crowd zaměřeného na vnímání plastů, třídění a životní styl s plasty. Shromážděná data také potvrdila negativní postoj lidí k plastovým obalům. Oproti těm z jiných materiálů jsou přitom pro přírodu mnohdy nejpříznivějším řešením.
Na klimatickém summitu OSN v Glasgow lze pozorovat opakující se narativ útočící na ropu, zemní plyn a uhlí. Řešení globálního oteplování pak stojí a padá s nahrazením těchto fosilních paliv větrnými mlýny a solárními panely. A mnohdy také s eliminací plastů. Málokdo se však zamýšlí nad tím, že způsob života ve 21. století se bez nich neobejde. Tyto souvislosti zmiňuje komentář Davida Blackmona pro americký Forbes.
Třídím, třídíš, třídíme… V Česku tohle platí téměř doslova. Systém sběrných míst tříděného odpadu je přístupný pro 99 % obyvatel zhruba 130 kroků od domova a aktivně třídí téměř tři čtvrtiny lidí. Co se ale stane s obsahem tzv. barevných kontejnerů pak? Ačkoliv se daří různé materiály vytřídit, ne vždy to automaticky znamená, že dojde k jejich následné recyklaci. Jaká je situace u plastových obalů? A jak se vyvíjí v čase? I na to naleznete odpovědi v následujících řádcích.
Devátý ročník česko-slovenského obalového kongresu Obalko se zabýval třemi dimenzemi obalu z pohledu ochrany, marketingu a cirkularity. A diskuze odborníků o tom, jak může obal současně chránit produkt, podporovat jeho prodej a minimalizovat dopady na životní prostředí, se několikrát nesla v duchu hledání rovnováhy. Nelze totiž opomíjet základní funkce obalu, ale ruku v ruce s nimi zohledňovat i ekologii, teprve potom je obal skutečně udržitelný.
