S omezením jednorázových plastů se jejich výrobci nejčastěji vyrovnávají snahou nalézt vhodnou, pokud možno udržitelnou alternativu. Mnoho z nich sází na biologicky rozložitelné plasty, které se na první pohled jeví jako skvělá, ekologická náhrada. Je tomu ale opravdu tak? Není to jen další marketingový výmysl, jenž problém s plastovým odpadem pouze prohlubuje? S odpovědí přichází článek britské BBC.
Nová legislativa zakazující některé jednorázové plasty se provozovatelů a zákazníků rychlého občerstvení, restaurací, ale i kaváren nebo stánků s nápoji, dotkne nejviditelněji u menuboxů, příborů, brček a kelímků. Jakými materiály ale stávající plastové obaly nahradit, aby nezpůsobily ještě více škody v přírodě či na zdraví? Alternativy okomentovala odbornice z Obalového institutu SYBA Iva Werbynská.
Jaké zajímavosti o udržitelnosti se během měsíce května objevily v médiích a na internetu? Jaká témata zarezonovala společností? Přinášíme vám pět článků, kde se dozvíte o plánu udělat z Prahy klimaticky neutrální metropoli, s čím přišel obchodní řetězec Lidl, jak třídit kosmetiku, o plastových cihlách z Británie nebo novém závazku Formule 1.
V Česku měl od července platit Zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí. Naplňuje se jím evropská směrnice zakazující plasty na jedno použití, jako jsou vatové tyčinky, brčka, příbory, kelímky nebo obaly na jídlo z expandovaného polystyrenu. Zároveň zahrnuje nové povinnosti pro výrobce nebo podobu a kvóty pro sběr plastových lahví na nápoje. Co všechno se novou legislativou změní v oblasti obalů?
