V Česku měl od července platit Zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí. Naplňuje se jím evropská směrnice zakazující plasty na jedno použití, jako jsou vatové tyčinky, brčka, příbory, kelímky nebo obaly na jídlo z expandovaného polystyrenu. Zároveň zahrnuje nové povinnosti pro výrobce nebo podobu a kvóty pro sběr plastových lahví na nápoje. Co všechno se novou legislativou změní v oblasti obalů?
Globální produkce potravin s sebou nese až třicet čtyři procent celkových emisí skleníkových plynů. Zhruba třetinu jídla však zbytečně ztrácíme. Snížení plýtvání by přitom mohlo uhlíkovou stopu potravinářského průmyslu eliminovat o 5 až 10 %. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je optimalizace balení. Pro mnohé však překvapivě to neznamená úplné zavržení obalů, a to ani plastových.
Plastové obaly jsou opředeny řadou mýtů, týkajících se jejich spotřeby i zátěže pro životní prostředí. Pod drobnohledem faktů ale tyto mylné předpoklady ztrácejí na síle. Plastový obal může být mnohdy ekologičtější než papír nebo sklo. V porovnání s jinými dopady na životní prostředí představují obaly jen velmi malou část. A jejich rádoby škodlivost se zmiňuje mnohem častěji než reálný užitek. Posuďte sami.
Většinu hojně oblíbených produktů Olma naleznete zabalenou do plastových obalů. Proč je to momentálně nejvýhodnější řešení? Jakou proměnou prošly obaly v Olmě za posledních 10 let? A proč nenajdete jejich jogurty nebo mléka zabalené ve skle nebo výhradně papíru? O přístupu k udržitelnosti obalů mléčných produktů jsme hovořili s generálním ředitelem společnosti Olma Martinem Krystiánem.
