Globální produkce potravin s sebou nese až třicet čtyři procent celkových emisí skleníkových plynů. Zhruba třetinu jídla však zbytečně ztrácíme. Snížení plýtvání by přitom mohlo uhlíkovou stopu potravinářského průmyslu eliminovat o 5 až 10 %. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je optimalizace balení. Pro mnohé však překvapivě to neznamená úplné zavržení obalů, a to ani plastových.
Většinu hojně oblíbených produktů Olma naleznete zabalenou do plastových obalů. Proč je to momentálně nejvýhodnější řešení? Jakou proměnou prošly obaly v Olmě za posledních 10 let? A proč nenajdete jejich jogurty nebo mléka zabalené ve skle nebo výhradně papíru? O přístupu k udržitelnosti obalů mléčných produktů jsme hovořili s generálním ředitelem společnosti Olma Martinem Krystiánem.
Vysadit nové stromy a snížit tak uhlíkovou stopu lidské činnosti nebo přímo produktů – to je častý záměr výrobců i jiných iniciativ. Že to v masivním měřítku, a zejména na místech k tomu nevhodných, nemusí být až tak dobrý nápad, začali upozorňovat vědci po zveřejnění One trillion tree kampaně na Světovém ekonomickém fóru v roce 2020. Shrnul to mimo jiné americký zpravodajský web The Verge.
Výrobci i spotřebitelé čím dál častěji řeší dopady obalů na životní prostředí a přicházejí s řešením na jejich minimalizaci. Neporovnávají přitom mezi sebou jen různé materiály, ale i produkty v odlišném provedení. U plastových kelímků na jogurt jsou k přírodě nejšetrnější ty s potiskem nebo kombinující plast s papírem ve snadno oddělitelné variantě. Vyplývá to z výsledků studie posuzování životního cyklu produktu.
