Jaké zajímavosti o udržitelnosti se během měsíce května objevily v médiích a na internetu? Jaká témata zarezonovala společností? Přinášíme vám pět článků, kde se dozvíte o plánu udělat z Prahy klimaticky neutrální metropoli, s čím přišel obchodní řetězec Lidl, jak třídit kosmetiku, o plastových cihlách z Británie nebo novém závazku Formule 1.
V Česku měl od července platit Zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí. Naplňuje se jím evropská směrnice zakazující plasty na jedno použití, jako jsou vatové tyčinky, brčka, příbory, kelímky nebo obaly na jídlo z expandovaného polystyrenu. Zároveň zahrnuje nové povinnosti pro výrobce nebo podobu a kvóty pro sběr plastových lahví na nápoje. Co všechno se novou legislativou změní v oblasti obalů?
Plastové obaly jsou opředeny řadou mýtů, týkajících se jejich spotřeby i zátěže pro životní prostředí. Pod drobnohledem faktů ale tyto mylné předpoklady ztrácejí na síle. Plastový obal může být mnohdy ekologičtější než papír nebo sklo. V porovnání s jinými dopady na životní prostředí představují obaly jen velmi malou část. A jejich rádoby škodlivost se zmiňuje mnohem častěji než reálný užitek. Posuďte sami.
Většinu hojně oblíbených produktů Olma naleznete zabalenou do plastových obalů. Proč je to momentálně nejvýhodnější řešení? Jakou proměnou prošly obaly v Olmě za posledních 10 let? A proč nenajdete jejich jogurty nebo mléka zabalené ve skle nebo výhradně papíru? O přístupu k udržitelnosti obalů mléčných produktů jsme hovořili s generálním ředitelem společnosti Olma Martinem Krystiánem.
