Třídím, třídíš, třídíme… V Česku tohle platí téměř doslova. Systém sběrných míst tříděného odpadu je přístupný pro 99 % obyvatel zhruba 130 kroků od domova a aktivně třídí téměř tři čtvrtiny lidí. Co se ale stane s obsahem tzv. barevných kontejnerů pak? Ačkoliv se daří různé materiály vytřídit, ne vždy to automaticky znamená, že dojde k jejich následné recyklaci. Jaká je situace u plastových obalů? A jak se vyvíjí v čase? I na to naleznete odpovědi v následujících řádcích.
Jednou z hlavních funkcí obalu je ochrana produktu. Jde v podstatě o bariéru mezi vnějším prostředím a obsahem uvnitř. A právě bariérové vlastnosti plastů patří mezi přednosti tohoto materiálu, využívané zejména v potravinářství. Toto odvětví vyžaduje, že se vyvíjí i speciální vrstvy, které takové vlastnosti posilují a napomáhají tak delší trvanlivost i bez konzervačních látek. Bariérové technologie ale hrají důležitou roli také v udržitelnosti obalů.
Plastové obaly jsou opředeny řadou mýtů, týkajících se jejich spotřeby i zátěže pro životní prostředí. Pod drobnohledem faktů ale tyto mylné předpoklady ztrácejí na síle. Plastový obal může být mnohdy ekologičtější než papír nebo sklo. V porovnání s jinými dopady na životní prostředí představují obaly jen velmi malou část. A jejich rádoby škodlivost se zmiňuje mnohem častěji než reálný užitek. Posuďte sami.
Voláte po omezení plastových obalů potravin v obchodech? A chováte se podle toho i při nakupování? Podle průzkumů se názory veřejnosti a reálné chování rozcházejí. Přesto se supermarkety a výrobci snaží rádoby uvědomělé poptávce vyhovět a působit ekologicky. Preference alternativ plastů ale paradoxně vede mnohdy k ještě větším environmentálním dopadům.
