V Česku sílí debata o zálohování nápojových obalů, jako jsou PET lahve a plechovky. Narozdíl od vratných skleněných lahví však nejde o jejich vymývání a znovuplnění, ale o recyklaci plastového nebo hliníkového materiálu a použití recyklátu k výrobě nových lahví. Obaláři a nápojáři volají po zavedení zálohového systému kvůli ekologii i nedostatku materiálu.
Devátý ročník česko-slovenského obalového kongresu Obalko se zabýval třemi dimenzemi obalu z pohledu ochrany, marketingu a cirkularity. A diskuze odborníků o tom, jak může obal současně chránit produkt, podporovat jeho prodej a minimalizovat dopady na životní prostředí, se několikrát nesla v duchu hledání rovnováhy. Nelze totiž opomíjet základní funkce obalu, ale ruku v ruce s nimi zohledňovat i ekologii, teprve potom je obal skutečně udržitelný.
Ve třídění odpadů Češi vedou, recyklace a hlavně využívání recyklátu pro výrobu nových produktů ale pokulhává. Překážkou je jim především vyšší cena materiálu zpracovaného z odpadu oproti tomu primárnímu, v případě plastů ropy. Co dalšího musí recyklační průmysl překonávat, aby naplňoval svůj účel? A jak mu k tomu (ne)pomáhají legislativní změny v oblasti odpadů, plastů a obalářství?
Evropská komise už v roce 2015 přijala balíček opatření týkající se cirkulární ekonomiky. K jejímu opravdovému nastartování přispěl impuls v podobě šesti směrnic EU schválený v roce 2018. Circular Economy Action Package (CEP) se týká omezení skládkování komunálního odpadu, rozšířené odpovědnosti výrobců, potravinového odpadu, odděleného sběru bioodpadu a textilu i samotné prevence vzniku odpadů.
