Češi nemají dostatek informací o plastech, a snadněji tak věří mýtům. Přitom nevyvozují osobní odpovědnost za jejich používání. Vyplývá to z průzkumu společnosti Perfect Crowd zaměřeného na vnímání plastů, třídění a životní styl s plasty. Shromážděná data také potvrdila negativní postoj lidí k plastovým obalům. Oproti těm z jiných materiálů jsou přitom pro přírodu mnohdy nejpříznivějším řešením.
Rozšířená odpovědnost výrobce ve smyslu placení poplatků za likvidaci produktů ve fázi po použití není žádná novinka. Známe ji například u elektroodpadu nebo autovraků, ale i obalů – tady se ale v souvislosti se změnami v odpadovém hospodářství v posledních letech proměňuje. Zatím však v Česku není plnohodnotným nástrojem, který by podporoval recyklaci a používání recyklátů v nových výrobcích, myslí si Jan Daňsa, Country manažer pro český a slovenský trh společnosti ALPLA. Více zmiňuje v rozhovoru.
Téměř všemi tématy osmého ročníku česko-slovenského obalového kongresu Obalko se prolínala udržitelnost. Co zajímavého zaznělo v souvislosti s obaly potravin a spotřebního zboží? A v případě plastových obalů, na které je vždy upřená hlavní pozornost, jakou roli hrají výrobci, spotřebitelé a další články životního cyklu obalů? Bez každého z nich jednotlivě a zároveň vzájemné provázanosti se totiž udržitelný obal ani vyrobit nedá.
Produkce plastů a plastových obalů nevyhnutelně směřuje k uzavření oběhu materiálů. K nutné recyklovatelnosti výrobků se přidává požadavek využívání recyklátu v maximální možné míře. Zas tak přímočaré to ale nemůže být v potravinářském průmyslu. Článek to ukazuje na dvou materiálech, r-PET a recyklovaném polypropylenu.
