Jak výrobce přistupuje k designu a optimalizaci obalů z hlediska udržitelnosti a cirkulární ekonomiky? Reaguje jen na požadavky zákazníků nebo přichází s vlastními inovacemi? Čím konkrétně přispívá k větší udržitelnosti plastových obalů? A zohledňuje cirkulární ekonomiku jen u materiálů nebo i v celé výrobě a provozu? Odpovědi přináší zástupci firmy Greiner Packaging Slušovice.
V Česku sílí debata o zálohování nápojových obalů, jako jsou PET lahve a plechovky. Narozdíl od vratných skleněných lahví však nejde o jejich vymývání a znovuplnění, ale o recyklaci plastového nebo hliníkového materiálu a použití recyklátu k výrobě nových lahví. Obaláři a nápojáři volají po zavedení zálohového systému kvůli ekologii i nedostatku materiálu.
Češi nemají dostatek informací o plastech, a snadněji tak věří mýtům. Přitom nevyvozují osobní odpovědnost za jejich používání. Vyplývá to z průzkumu společnosti Perfect Crowd zaměřeného na vnímání plastů, třídění a životní styl s plasty. Shromážděná data také potvrdila negativní postoj lidí k plastovým obalům. Oproti těm z jiných materiálů jsou přitom pro přírodu mnohdy nejpříznivějším řešením.
Třídím, třídíš, třídíme… V Česku tohle platí téměř doslova. Systém sběrných míst tříděného odpadu je přístupný pro 99 % obyvatel zhruba 130 kroků od domova a aktivně třídí téměř tři čtvrtiny lidí. Co se ale stane s obsahem tzv. barevných kontejnerů pak? Ačkoliv se daří různé materiály vytřídit, ne vždy to automaticky znamená, že dojde k jejich následné recyklaci. Jaká je situace u plastových obalů? A jak se vyvíjí v čase? I na to naleznete odpovědi v následujících řádcích.
