Třídím, třídíš, třídíme… V Česku tohle platí téměř doslova. Systém sběrných míst tříděného odpadu je přístupný pro 99 % obyvatel zhruba 130 kroků od domova a aktivně třídí téměř tři čtvrtiny lidí. Co se ale stane s obsahem tzv. barevných kontejnerů pak? Ačkoliv se daří různé materiály vytřídit, ne vždy to automaticky znamená, že dojde k jejich následné recyklaci. Jaká je situace u plastových obalů? A jak se vyvíjí v čase? I na to naleznete odpovědi v následujících řádcích.
Na webu pravidelně přinášíme zajímavé informace z obsahu jiných zdrojů a médií. Tentokrát si přečtěte pět zahraničních článků, které spojuje téma plastů, plastových obalů a jejich udržitelnosti. Kromě iniciativ, které se snaží přispět k eliminaci plastového odpadu, zaujme také polemika týkající se greenwashingu u plastových lahví z recyklátu nebo nový web oslavující výjimečné vlastnosti plastů 100 let od jejich vědeckého zrození.
Odpadní plasty jsou jednou z největších výzev současné generace. Základním problémem je lineární způsob výroby a nakládání s plasty a plastovými výrobky, který jednak spotřebovává přírodní zdroje, ale také produkuje negativní externality. K řešení může přispět chemická recyklace. V Unipetrolu ji vyvíjejí tak, aby bylo možné ve velkém vyrábět plasty převážně z odpadu a ne z primárních surovin.
Produkce plastů a plastových obalů nevyhnutelně směřuje k uzavření oběhu materiálů. K nutné recyklovatelnosti výrobků se přidává požadavek využívání recyklátu v maximální možné míře. Zas tak přímočaré to ale nemůže být v potravinářském průmyslu. Článek to ukazuje na dvou materiálech, r-PET a recyklovaném polypropylenu.
