Ač může působit takové srovnání neadekvátně, plastové obaly již delší dobu čelí podobným výzvám, jako v současné době elektromobily. Řeší se jejich uhlíková stopa i efektivní recyklace. Zatímco plasty v tomto směru svou ekologičnost stále úspěšněji obhajují, aby byly šetrné k přírodě automobily na elektrický pohon, musí překonat především vysokoemisní výrobu i dekarbonizaci energie, která je jejich podstatou. To shrnuje příspěvek americké stanice CNBC.
Ve třídění odpadů Češi vedou, recyklace a hlavně využívání recyklátu pro výrobu nových produktů ale pokulhává. Překážkou je jim především vyšší cena materiálu zpracovaného z odpadu oproti tomu primárnímu, v případě plastů ropy. Co dalšího musí recyklační průmysl překonávat, aby naplňoval svůj účel? A jak mu k tomu (ne)pomáhají legislativní změny v oblasti odpadů, plastů a obalářství?
Jakým směrem by se měla vydat výroba plastových obalů, aby dokázala naplnit cíl snižovat dopady na klimatickou změnu? Jakou roli v tom hraje recyklace a energetické využívání odpadů? A jaký potenciál má idea oběhového hospodářství? Na tyto a další otázky odpovídal odborník na environmentální dopady produktů lidské činnosti, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha Vladimír Kočí.
Jakákoliv lidská činnost nebo produkt zanechává uhlíkovou stopu, to platí i pro plasty. Její výši ale neovlivňuje primárně materiál, ale spíše způsoby výroby. Dopady je snaha co nejvíce minimalizovat. Výrobci tak jdou vstříc nejen legislativě, ale stále častěji i společenské odpovědnosti. A v jejich počínání záleží na každém detailu.
