Greenwashing aneb klamání spotřebitele o ekologické prospěšnosti produktu nebo celé firmy sílí. Ačkoliv nemusí jít vždy o záměr, ale třeba jen nedostatek informací, je nevyhnutelnou odpovědnosti každé firmy tuto problematiku sledovat a pojmenovávat své výrobky nebo činnosti pravdivě a transparentně. To se týká i plastových obalů. Nástroje k tomu představila Lenka Mynářová na webináři iniciativy No Greenwashing.
Jaké jsou výhody a nevýhody plastových obalů, jejich vliv na životní prostředí a také způsoby třídění a recyklace? Na tyto i jiné otázky odpovídala Iva Janáková z Katedry environmentálního inženýrství Vysoké školy Báňské – Technické univerzity Ostrava, která se profesně snaží propojit svět mikroorganismů, odpadů a druhotných surovin. „Lidé si všímají hlavně plastových obalů, ale tento pohled na plasty je třeba rozšířit,“ říká v rozhovoru.
Češi nemají dostatek informací o plastech, a snadněji tak věří mýtům. Přitom nevyvozují osobní odpovědnost za jejich používání. Vyplývá to z průzkumu společnosti Perfect Crowd zaměřeného na vnímání plastů, třídění a životní styl s plasty. Shromážděná data také potvrdila negativní postoj lidí k plastovým obalům. Oproti těm z jiných materiálů jsou přitom pro přírodu mnohdy nejpříznivějším řešením.
Rozšířená odpovědnost výrobce ve smyslu placení poplatků za likvidaci produktů ve fázi po použití není žádná novinka. Známe ji například u elektroodpadu nebo autovraků, ale i obalů – tady se ale v souvislosti se změnami v odpadovém hospodářství v posledních letech proměňuje. Zatím však v Česku není plnohodnotným nástrojem, který by podporoval recyklaci a používání recyklátů v nových výrobcích, myslí si Jan Daňsa, Country manažer pro český a slovenský trh společnosti ALPLA. Více zmiňuje v rozhovoru.
